Eva Puskarčíková bojovala s nachlazením už před pohárovým kolem v Ruhpoldingu. „Ty jo, abych vůbec závodila,“ obávala se tehdy, do stopy se však vydala.
Gabriela Soukalová tamtéž i po svém triumfu v hromadném závodě oznamovala: „Fakt se necítím dobře.“
A když dorazily do Anterselvy, Veronika Vítková hlásila: „Rýma, kašel. Každý trénink mě neuvěřitelně bolí.“
Zvlášť tady, ve zrádných výškách nad 1 600 metrů. Všude kolem nich dovádějí bacily. S virózou ulehají do postele Němky Dahlmeierová a Hammerschmidtová, Ukrajinka Džymová či Běloruska Pisarevová.
„Hotel je velký, jsme tu se spoustou lidí, ani to není úplně dobře,“ připomíná šéftrenér Ondřej Rybář.
Ocitli jsme se na konci dalšího pohárového trimestru. V čase, kdy se narůstající fyzická a psychická únava sčítá s nástrahami okolí.
S chytrou knihou proti dopingu
„První týden v Ruhpoldingu propršel, další prochumelil. Tělo pak reaguje i na takové změny počasí, je náchylnější k nemocem,“ říká Rybář. Proto berou s sebou do Anterselvy i lékaře Vladimíra Dobeše, který tým doprovází jen příležitostně.
„Chceme tu mít preventivní lékařský dohled, když někoho začne třeba škrábat v krku,“ říká Rybář. Léčba neduhů se ovšem střetává také s jemnou sítí antidopingových pravidel.
„Piju čaj a polykám vitaminy i povolené léky,“ povídá Vítková. Které to jsou? „Každý máme vlastní chytrou knížku, kde si můžeme najít, jestli nějaké preparáty, co dostaneme v lékárně, neobsahují zakázané látky,“ popisuje Soukalová.
Ibalgin na bolení hlavy nebo paralen při nachlazení mohou. „ACC na odkašlávání jim taky naordinujeme sami,“ říká Rybář. Potravinové doplňky a iontové nápoje fasují od firmy Inkospor, která má certifikát na přípravky bezpečné při střetu s antidopingovými komisaři.
„Zato v coldrexu je efedrin, tomu se musíme vyhnout obloukem,“ poukazuje Soukalová.
Nejjednodušší rada při náznacích nemoci zní: Zajděte za doktorem Dobešem.
Soukalová však prozrazuje: „Já ale nejsem fanda do chemie.“
Vozí si radši po pohárových štacích zázvor, heřmánek, dokonce i ostropestřec na játra. „Dělám si z nich čaje a sladím je domácím medem od Ondry Rybáře. Takovou léčbu a prevenci mám radši.“
Za cílem: Vítková, Puskarčíková, Soukalová (a Ruska Podčufarovová)
Ale číhá na ně ještě nástraha, na kterou se lék hledá složitě. Psychický stres. „Přichází tím víc, když hlava cítí, že o něco jde, a tělo zároveň není úplně v pořádku. Jak závody přibývají, riziko narůstá,“ tvrdí Rybář.
Tělo Soukalové nabírá únavu na trati. Ve stíhačce je sedmá, nejlépe v životě ve své neoblíbené Anterselvě, přesto vypráví: „Měla jsem pocit, že nelyžuju, ale že plavu, a mám strach, že se napiju.“
Nechci jet na trénink otrávená
Večer poté má unavený hlas. „Je toho moc. Každé kolo je těžší a těžší,“ říká. Je ženou ve žlutém, vedoucí dámou poháru. Každý ji chce, sponzoři, média, fanoušci. Počínaje norskou televizí, natáčející její medailon před mistrovstvím světa, a konče prestižními časopisy.
Rybář se snaží požadavky „ořezávat“ a vyhoví jen těm nejdůležitějším.
„Občas potřebuju dělat také věci, co mě baví, abych získala zpět rovnováhu,“ svěřuje se Soukalová. „Jinak pojedu na trénink otrávená a psychická únava se bude stupňovat.“
A tak kreslí, zpívá si, čte knížky nebo jen klábosí.
V sázce je hodně. Velký křišťálový glóbus. Vede už o 88 bodů!
Veronika Vítková (vlevo) a Gabriela Soukalová. Dvě nejlepší Češky v poháru. Po víkendu jim patří deváté a první místo.
Po nedělní štafetě zůstane ještě v úvodu tohoto týdne v Anterselvě, aby si tu po opadnutí závodního ruchu vyčistila hlavu a zároveň se vyhnula pražským davům.
Ostatní vyrážejí hned po závodech domů. Eva Puskarčíková přemítá: „Když jsem zvládla tu nemoc před Ruhpoldingem, tak doufám, že mám teď v těle nějaké obranné látky.“
„Snad dostaneme od trenérů dva dny volna,“ doufá Vítková. „A když ne, udělám si je sama.“
Soukalová po stříbrné štafetě poslala videovzkaz fanouškům:
