Tehdy, v roce 2014, čtveřice Eva Puskarčíková, Soukalová, Jitka Landová a Veronika Vítková doběhla do cíle čtvrtá, s téměř minutovou ztrátou na třetí Norky. Po dodatečné diskvalifikaci stříbrných Rusek za dopingový skandál ale Češky poskočily na bronzovou příčku.
„Jsem ráda, že se nám to alespoň v malé formě vrátí, ale je mi to líto, především kvůli holkám,“ přiznala Soukalová na úterní tiskové konferenci. „Já vím, jaké je stát na olympijských stupních, ale Evča (Puskarčíková) s Jíťou (Landovou) to nikdy nezažily, je to dost nemilosrdné.“
Na své oblíbené působiště v Novém Městě, kde od čtvrtka do neděle proběhne zastávka biatlonového Světového poháru, se historicky nejlepší česká zástupkyně tohoto sportu těší. I když by podle svých slov někdy nejradši opět nasadila lyže a s malorážkou na zádech vyrazila vstříc nevyzpytatelným terčům, závodění už musí nechat na jiných.
Přesto si nedávno léta slávy alespoň trošku připomněla, po téměř šesti letech se postavila na závodní start, aby se představila ve firemní štafetě na Jizerské padesátce.
OBRAZEM: Zpěv Soukalové i norští králové. Deset let od slávy v Novém Městě |
„Občas jsem si říkala, že kdybych ještě pořádně makala, mohla bych se zkusit vrátit k biatlonu, ale už je to nereálné. Příští týden mě čeká operace menisku, takže si v Novém Městě vyzkouším trošku jinou roli,“ přiznala.
Jako nejpovolanější bude součástí televizních přenosů. I když už ji diváci nikdy v ostrém závodě neuvidí, s milovaným sportem se loučit nehodlá. „Chci ten zvyk a zalíbení předat dceři, na lyžích stála minulý týden, takže už nějakou zkušenost má,“ vyprávěla Soukalová o rok a půl staré Izabele.
Pokud by se jednou vydala ve šlépějích své matky, čekala by ji zářná biatlonová kariéra, kterou Soukalová předpovídá i současným českým závodníkům.
„Během mistrovství světa jsme mohli vidět nadějné vlaštovky, čtvrté místo je podle mě obrovský úspěch,“ odkazovala na výkon mužské štafety. A připomněla i pátou příčku Markéty Davidové v hromadném závodě.
„Všichni udržují naději českého biatlonu, rýsuje se skvělý tým,“ chválila. „Pokud jim vydrží zdraví, bude mít naše generace skvělé následovníky.“
Kromě své dcery a práce, která Soukalové bere většinu času, se poslední rok a půl věnovala aktivitě, kterou společně s režisérem Petrem Větrovským odhalila právě na úterním setkání.
Už příští rok uvidí diváci v kinech dokument Gabriela Soukalová: Pravda, který mapuje její životní cestu od lyží a malorážek až po zákulisní a soukromé záležitosti, které odhalí vůbec poprvé.
„Hodně jsem se otevřela, doufám, že si ve filmu každý najde nějakou paralelu, se kterou se bude moct sžít,“ přeje si Soukalová.
Sama se při natáčení několikrát dojala, nejvíce při sledování svých závodů. „Nikdy předtím jsem si je ze záznamu nepouštěla. Díky dokumentu jsem teď zpětně zažívala všechny emoce, je to moc příjemné.“