Gabriela Koukalová dost možná už po zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018 kariéru ukončí. A také Veronika Vítková jednou opustí scénu.
Oběma je 27 let.
Kdo přijde po nich?
Odpověď by mohla znít: Markéta Davidová. Devatenáctiletá teenagerka, které kamarádi říkají Makula a která si na Instagram vyvěsila motto „Věřte v jednorožce“.
Mytické jednorožce považuje za symbol pozitivní energie. Zvířata a především koně miluje. I proto si na Zemědělské univerzitě v Praze zvolila obor rehabilitace a asistenční práce se zvířaty. „Třeba takovou veterinu bych s biatlonem nikdy neskloubila,“ říká. Už takhle toho má občas nad hlavu.
Minulou neděli naznačila, čeho všeho je ve sportu schopna. „Ty jsi zvíře,“ křičel na ni masér Tomáš Bláha za cílem v Beitostolenu.
Přestože je teprve prvním rokem juniorkou, proměnila ve vítězství hned druhý start kariéry v dospělém IBU Cupu, druhé divizi biatlonu!
Za sebou nechala ve sprintu známá jména, sbírající v minulosti body ve Světovém poháru: Horchlerovou, Šumilovovou, Gontierovou. Nebo i Němku Herrmannovou, olympijskou medailistku ze štafety běžkyň na lyžích a nový biatlonový objev.
Od vítězství tehdy jednadvacetileté Gabriely Soukalové před šesti lety v Obertillachu žádná Češka závod IBU Cupu nevyhrála.
Až nyní ona.
Při úvodním pátečním sprintu si Davidová odstřelila naději na lepší umístění čtyřmi ranami mimo terč. Přesto ji Marian Málek, trenér ženského B-týmu, i před nedělním druhým závodem psychicky připravoval na možnost, že pojede na předních pozicích.
„Říkal jsem Makuli: Jsi na tom běžecky dobře, tak když na tebe po ležce někdo zavolá, že jsi třetí nebo pátá, nezačni zmatkovat, protože před stojkou to pořád nic neznamená. Stojka s tím často zatočí. Až po ní to můžeš na trati rozbalit naplno.“
A vida, po ležce skutečně držela třetí pozici.
„Hlavně ať teď neblázní,“ nabádal do vysílačky od počítače Marek Lejsek, další z českých trenérů v IBU Cupu.
„V pohodě, tohle jsme s ní probrali,“ uklidňoval ho Málek.
Načež sestřelila vestoje všechny terče - a letěla si pro vítězství, kterému v cíli nemohla uvěřit: „Já si to snad někde zkrátila,“ přemítala se smíchem.
V Beitostolenu nejenže trénovala a závodila, zároveň tu po večerech „šprtala“ na zkoušky - a také dočasně ztrácela optimismus, když prohlašovala: „Stejně mě vyhodí.“
V pondělí letěla do Česka a rovnou z letiště odkvačila psát testy.
Ve středu v Praze studovala a mezitím v rámci tréninku běhala.
Ve čtvrtek na otočku skočí domů do Janova nad Nisou, poprvé po měsíci.
A v sobotu už zase mizí na soustředění do Obertillachu. „Trochu rozlítanej život,“ povídá. „Ale ze školy mě zatím nevyhodili.“
Sportovní geny podědila po mamince volejbalistce a tatínkovi basketbalistovi. „Míčové hry mi opravdu nejdou,“ říká sice, našla se však na sněhu a v individuálním sportu. „Od mládí vyhrávala závody v běhu na lyžích. Styl má výborný,“ vyzdvihuje Marian Málek.
Biatlonu se upsala v roce 2010.
„S puškou nejsme úplně kamarádky, moje střelba je pořád jak na houpačce,“ říká Davidová. Málek přitaká: „Střelbu měla dlouho na druhé koleji. Ale poslední dobou na ní zapracovala.“ Když v nedělním Beitostolenu zvládla čistě i zrádnou stojku, prohlašovala: „Už to bylo mým osobním vítězstvím.“
Markéta DavidováNarozena: 3. ledna 1997 SEZONA 2014/2015 SEZONA 2015/2016 SEZONA 2016/2017 |
Na stupních vítězů není zjevením z čistého nebe. Minulou zimu vezla stříbro a bronz z dorosteneckého mistrovství světa. Výkonnostně neustále rostla pod vedením Jindřicha Šikoly, někdejšího kouče A-týmu.
Nyní postoupila na další výsledkovou úroveň. „Byl to i pro mě šok. Obrovské, milé překvapení,“ komentoval Málek její víkendový triumf.
Spekulace, zda ji trenéři už v této zimě nasadí do Světového poháru, na sebe nenechaly dlouho čekat. Ona sama se jim brání. Nějaký ten IBU Cup a hlavně Junior Cup, tak zněl přece původní plán.
Ani mladá Gabriela Soukalová kdysi do první ligy nespěchala. „Radši nejdřív v IBU Cupu potvrdím, že nešlo jen o úlet,“ tvrdí také Davidová.
Příležitost dostane už příští týden v italském Ridnaun. „Pokud si také tam udrží běžeckou formu, určitě by pak mohla zkusit i svěťák v Novém Městě,“ myslí si Málek. „Ale pokud v Ridnaun nebude běžecky v první dvacítce, tak co by dělala ve svěťáku.“
Davidová vypráví, že v přípravě se zatím v sezoně zaměřovali především na objem. „Mým prvním rychlým tréninkem byl vlastně až páteční závod v Beitostolenu.“ Teprve nyní jich bude na kempu v Obertillachu přibývat.
Jaká je naděje českého biatlonu povahově?
Na první poslech extrovert. Rozesmátá, vtipná, veselá.
„Je i sebevědomá, svá, občas tvrdohlavá. Dovede být v opozici proti trenérům. Od mládí přeskakuje své vrstevnice a uvědomuje si, že může být úspěšná,“ povídá Málek.
Její obor na Zemědělské univerzitě je vypsán pouze pro denní studium, nikoliv pro dálkové. „Což je v očích nás, trenérů, hrozná škoda. Má to takhle dost složité,“ všímá si kouč.
Ovšem slečna s jednorožcem se chce s nástrahami poprat. „Zlepšit a zrychlit střelbu a jednou se podívat i na olympiádu,“ plánuje.
„Mohla by se poprat už o tu příští v Koreji,“ soudí Málek.
Davidová se zasměje: „Radši budu přemýšlet závod od závodu.“