Jak strašně biatlonista Michal Šlesingr sezonu načal, o to lépe ji ukončil. V listopadu možná zalitoval i toho, že kvůli lepšímu přístupu vyměnil svou "celoživotní" značku lyží Madshus za francouzské Rossignoly.
Na premiérové body v kolotoči Světového poháru čekal nezvykle dlouho, a když se o Vánocích našel na průběžném 63. místě, udělalo se mu mdlo. Pak přišel velký třesk po vynikajícím čtvrtém místě z lednového sprintu v Oberhofu, avšak světový šampionát v korejském Pchjongčchangu "zazdilo" virové onemocnění.
Šestadvacetiletý biatlonista z Letohradu zázračně procitl až s jarní oblevou a ve Vancouveru, Trondheimu a oblíbeném Chanty Mansijsku už zase fanoušci obhájce stříbra z mistrovství světa 2007 poznávali. Šlesingr se nakonec vytáhl až na 20. příčku.
"Ve finále to nakonec opravdu nemohu hodnotit jako špatný výsledek," říká počítačový nadšenec, který před startem nové sezony všem českým reprezentantům vytvořil internetové stránky, skáče padákem, na kajaku sjíždí divoké řeky, leze na umělých stěnách a rád si zahraje paintball.
"Na kajak jsem se už dostal a padákem si také skočím, ale budu to muset vše mnohem lépe naplánovat a časově uspořádat," myslí již Šlesingr na olympijské hry ve Vancouveru, kde se od něj očekává atak nejvyšších příček.
Michale, docela věrně jste okopíroval loňskou sezonu. Nelitujete opět, že už skončila?
Pravda je, že ke konci sezony se mi konečně začalo jezdit lépe a na trati jsem se cítil silnější. Nicméně i tak byla dlouhá a těšil jsem se na odpočinek, na přítelkyni i na našeho čtyřnohého kamaráda.
Čím to je, že v posledních dvou letech procitnete až v samotném závěru sezony?
Myslím, že letos bylo vše na dobré cestě a že jsem mohl začít jezdit o něco lépe už dříve. Po novém roce jsem cítil, že závod od závodu se trochu rozjíždím, což bylo dobré. Bohužel před mistrovstvím světa jsem prodělal týdenní virózu, která se na mně podepsala a posunula mou výkonnost o něco zpět.
Co vás po rozpačitých výsledcích nakoplo? Že by nový areál v norském Trondheimu, nebo váš oblíbený ruský Chanty Mansijsk?
Myslím, že už v kanadském Whistleru, kde bude v příštím roce olympiáda, se mi lyžovalo o mnoho lépe. Podmínky tam byly výborné, takže i chuť na lyžování byla větší. Vzpomínám si i na konkrétní okamžik, který mě nakopl - byl to dobře zajetý první úsek štafety.
Jaká jste vlastně měl po loňském 19. místě v konečném hodnocení Světového poháru očekávání? Myslím, že 20. příčka je v souvislosti s vaším trápením zkraje sezony tak trochu nad plán...
Pravda je, že očekávání byla mnohem vyšší. Do dvou třetin sezony jsem byl v podstatě zklamaný. Ve finále 20. místo ve Světovém poháru opravdu nemohu hodnotit jako špatný výsledek, trochu mě mrzí snad jen úplně poslední start. Měl jsem šanci bojovat o konečnou 18. příčku, protože Stephan a Wolf byli přede mnou o tři a devět bodů před závodem s masovým startem. Jenže bohužel - nesešlo se to, jak by mělo.
Trápil jste se letos spíš střelecky nebo běžecky?
Letošní začátek byl střelecky mizerný, pak jsem se před světovým šampionátem trochu srovnal, jenže bohužel jsem na něm trochu vybouchl. Po mistrovství světa už to bylo střelecky zase výborné. Běžecká stránka byla tradiční. Moje výkonnost se stupňovala, ale nedosáhla svého vrcholu včas. Když to mám shrnout, obecně mě letos trápil asi spíš běh.
Nebyl problém v načasování formy?
Viróza se bohužel načasovat nedá, podařilo se mi ji udržet v mezích normy sice bez antibiotik, nicméně i tak týdenní výpadek a oslabení nepřineslo nic dobrého.
Příští rok jsou olympijské hry, uděláte v přípravě něco jinak?
Nejspíš se něco trochu změní, ve slabých chvilkách jsem si v zimě řekl, že na sebe budu letos tvrdší.
Určitě ale nevynecháte oblíbené letní adrenalinové disciplíny...
Na kajak jsem se už dostal, padák jistě také nevynechám, nicméně budu to vše muset zřejmě mnohem lépe naplánovat a časově uspořádat.
Poraďte, kde se dá u nás na divoké vodě pořádně vyblbnout. Divokou Orlici máte pár kilometrů...
To je fakt, na Zemské bráně jsem si naposledy zablbnul pěkně a hlavní výhodou je, že je za rohem. Letošní zima nám přeje, sníh ještě na horách leží, snad toho stihneme sjet víc.
A co relax? Nepotřebujete si po náročné sezoně orazit?
Já relaxuju zmíněnými aktivitami. Ale dáme si s přítelkyní dovču, a také mi teď pomáhá čistit hlavu Kim, náš Výmarský ohař.
Michale, letošní sezonu poznamenal další dopingový skandál. Jaký je váš názor na kauzu ruské trojice Achatovová, Jurjevová, Jarošenko?
Doping mě ve sportu ničí a demotivuje. Výroky, které jsou těmito sportovci letos vyřčeny a kolikrát si i protiřečí s výroky vedení, mě spíš rozesmívají. A navíc je velmi obtížné věřit, že byli dříve "čistí". Kdyby tak bylo možné projít před startem něčím, jako je rentgen na letištích, který by místo kovů odhalil všelijaké prohřešky laboratoří, jen bych to uvítal.
