Mezi 25 muži celkového pořadí Světového poháru, kteří budou mít jisté místo pro „hromaďák“ v Pokljuce, figuruje zatím jen třiadvacátý Moravec, na hraně postupu. Ti další jsou až pod čarou: 35. Krčmář, 40. Šlesingr, 60. Soukup, 67. Krupčík.
„Nejsme spokojeni s tím, jak jsme do sezony vstoupili,“ nezastírá za mužský tým šéftrenér Ondřej Rybář.
Zatím musí hledat v průběhu sezony jen malá pozitiva.
Například běžecký výkon Michala Šlesingra ve stíhačce v Östersundu, kde zaznamenal pátý nejrychlejší čas.
Nebo třináctou příčku, nejlepší umístění kariéry, v podání Michala Krčmáře ve větrném sprintu tamtéž.
Či přesné a opět už i ďábelsky rychlé stojky Ondřeje Moravce.
„U Ondry je to jen otázka toho, aby se jednou dostal do desítky. To mu dodá sebevědomí a nastartuje ho to,“ je přesvědčen šéf svazu Jiří Hamza.
Pravdou zároveň je, že Moravec se už tři roky po sobě dovedl skvěle připravit na vrcholnou akci roku. Tedy jak do Nového Města 2013, Soči 2014 či Kontiolahti 2015. Nikdy nezůstal bez medaile, na posledních dvou vrcholných podnicích se ozdobil dokonce třemi. A to i přesto, že nebyl přesvědčivý v úvodu olympijské zimy a trápil se loni na přelomu ledna a února.
Scénář může být i tentokrát podobný, všichni tomu chtějí věřit.
Zatím se však po pátečním sprintu Moravec tvářil spíše rozmrzele. „Před závodem jsem se sice cítil běžecky dobře, ale na trati to nešlo. Výsledky mám zatím bohužel průměrné. Před pěti lety bych byl za ně rád, ale když se ve světě někam posunete, tak se vám potom 24. místa už nehodnotí až tak kladně. Ano, jsem z toho trochu rozmrzelý. Ale budu dělat, co budu moci, abych se z toho dostal,“ slíbil.
V CÍLI. Ondřej Moravec právě doběhl sprint v Hochfilzenu.
Po sobotní stíhačce si nejprve vyčinil za úvodní ležku s dvěma chybami: „Přecvakal jsem to. Když mi to pak Mára Lejsek (trenér) ukázal na trati, rval jsem si vlasy.“
Všechny další položky už byly v jeho podání čisté. A běžecký výkon... „Nebylo to ideální, ale jelo se mi dneska líp než v pátek. Sice posun pořadím byl skoro nulový, ale i 20. místo se počítá.“
Michaly Šlesingra a Krčmáře, kteří si v sobotu zazávodit nemohli, poslal Rybář na trénink. „Během sezony není moc čas přemýšlet, je potřeba i trénovat,“ řekl.
Při pátečním sprintu byl šéftrenér zklamaný z běžeckých časů celého mužského týmu. „Jestliže máme nejlepší běžák až ve třetí desítce s minutovou ztrátou, tak na tom nelze nic pochválit. Musíme tu chybu někde najít.“
Otázka zní: Kde?
Při sprintu na trati v Hochfilzenu bojuje Michal Šlesingr.
„Nemyslím, že by kluci šli do sezony s tím, že by na to neměli,“ vykládá Rybář. „Může hrát roli psychika, nebo i materiál. Možná jsme na podmínky, které tu panují, nenašli ty pravé lyže. Dřív jsme malinko těžili z mokrých sněhů, na kterých se nám výborně dařilo. Tady je zmrzlý, studený sníh. Ale neříkám, že právě v tom je ta pravá příčina. Jen hledáme, proč se kluci pohybují tam, kde nyní jsou.“
Pokud je na vině psychika, potom bude jakýkoliv úspěch - nejlépe umístění v Top 10 - skutečně tím nejlepším lékem.
Moravec přitaká a vzpomíná, jak mu při sprintu v Östersundu po povedené ležce odvál naděje na výborné umístění větrný poryv na stojce. „Už tehdy jsem v první desítce mohl být, kdyby nebylo té smůly na stojáku. Takové umístění by mě nakoplo a možná bych teď jezdil o 20 vteřin rychleji. Nemusel bych pořád jen řešit, že má současná umístění jsou nijaká a říkat si co by kdyby. Potřebujete ujistit, že to, co děláte, děláte dobře - a potom si hned začnete daleko víc věřit. Jinak vám může návrat do popředí trvat mnohem déle.“
13. prosince 2015 |
