Bö porazil v nedělním sprintu Böa a v cíli třetí Rus Matvěj Jelisejev říkal: „Je skvělé, že jen jedna rodina byla dnes lepší než já.“
Možná že podobnou větu budou po dalších pohárových závodech i jiní biatlonisté, přinejmenším v prosinci. Až do chvíle, než 26letý Johannes Bö vymění závody za roli manžela a táty na plný úvazek.
V lednu se má stát poprvé otcem.
PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2019/2020 |
„Po Novém roce zůstanu doma až do narození dítěte i chvíli poté,“ oznámil nyní v Östersundu. „Nikdy přesně nevíte, kdy vaše dítě přijde na svět. Takže neumím říci, kdy se vrátím. Je pravděpodobné, že vynechám všechna tři lednová kola poháru. Místo na trati budu na gauči s plenami.“
Pokud by jeho rodičovská dovolená byla skutečně až takhle dlouhá, ohrozil by tím obhajobu velkého křišťálového glóbu. „Ale jeden už doma mám, i díky tomu jsem uvolněný.“
Loni svojí dominancí psychicky deptal konkurenci. Získal neuvěřitelných 54,8 bodů na závod. Navýšil svoji běžeckou převahu, udivoval ohromnou tělesnou silou i mimořádným citem pro trať. Trenéři i servismani vykládali o „kouzelném oku Johannese“, který vidí skvrny špatného sněhu na trati dříve než jiní a dokáže se jim vyhýbat, aby neztrácel rychlost.
Bilanci své střelby vleže v minulé sezoně vylepšil z 85 na impozantních 93 procent. Jen vstoje strádal, zhoršil se z 86 na 78 procent. Kolaps při závěrečné stojce stíhacího závodu na březnovém mistrovství světa jej připravil o takřka jisté zlato.
BRATŘI. Tak vítal Johannes Bö (zády) svého bratra Tarjeie v cíli stíhacího závodu v březnu v Oslu.
I proto se s koučem Siegfriedem Mazetem na střelbu vstoje během přípravy zaměřili. „Hodně jsme pracovali na detailech jeho pozice, na práci levé ruky,“ líčil Mazet. „Některé věci těžko vstřebával. Ale dosáhli jsme dobrého kompromisu.“
Přesto Johannes označil svoji přípravu za komplikovanou a nevydařenou. V létě si zablokoval záda, v říjnu po pádu při běhu řešil velký hematom na levém stehnu, pak léčil nachlazení. Na nominačních závodech norské reprezentace v Sjusjönu skončil čtvrtý a šestý.
„Předtím na kempu v Anterselvě postrádal výbušnost, oslabilo ho i nachlazení,“ popisoval Mazet. „Možná bude ze začátku sezony trochu zadýchaný.“
Zda se v neděli skutečně zadýchával, Johannes po závodě neprozradil. Přiznal však: „Cítím, že má běžecká převaha z minulé sezony zmizela. Ostatní se mi přibližují. Střelba bude víc rozhodující než kdy jindy.“
Ve sprintu minul jednou vleže. Kdyby bratr Tarjei čistě zvládl závěrečnou stojku, Johannese by porazil. Jenže po čtyřech rychlých ranách do terčů Tarjei na tu pátou čekal ve větru tak dlouho, až se i hvězdný reportér Ole Einar Björndalen neudržel a pronesl: „Budeš tam stát celý den? Teď už musíš střílet!“
Tarjei pátý terč minul, načež uznal: „Tenhle souboj s větrem jsem prohrál.“ Ovšem jinak byl po svém druhém místě nadšený: „Tak skvostný pocit jsem na trati už léta nezažil. Skvěle jsem v létě potrénoval a teď jsem jen krůček za bráchou.“
Přesněji: byl běžecky jen o osm sekund pomalejší. Johannes s nadsázkou sobě vlastní říkal: „Když vidím, jak je Tarjei zase dobrý, celý se třesu a dere se mi krev do pusy.“
Jedna rodina vládne všem. Až si Johannes v lednu naordinuje pauzu, měla by být za něj v klanu Böových připravena takřka plnohodnotná (vítězná) náhrada.
