Ve všech prosincových závodech druholigového IBU Cupu předtím bodoval, nejlépe v nich skončil dvanáctý. Ovšem Světový pohár je úplně jiná úroveň. Proto si třicetiletý biatlonista pátečního umístění tolik vážil. Vždyť ve své kariéře byl lepší jen jednou. Také v Oberhofu a také ve sprintu. Před osmi lety na sedmnáctém místě.
Lépe jste si návrat do Světového poháru ani nemohl představit, že?
Určitě. Je to mé malé vítězství. Byl jsem dnes hodně nervózní, moc jsem chtěl předvést něco pozitivního. Což se povedlo. Kdyby mi to řekl někdo před závodem, beru takový výsledek všemi deseti. Jsem za něj opravdu hrozně vděčný.
Oberhof = anarchie. Byla jsem na dně. Teď jsem v šoku, svěřovala se Botetová |
Běžcem jste byl vždy velmi dobrým. Dnes však šlo hlavně o vaše malé vítězství na střelnici. Dosud pouze jednou v sezoně jste zvládl závod s jedinou chybou. Přitom Oberhof je proslulý celkově horší střelbou.
Já se střelbou bojuju celou kariéru, Oberhof mi ale paradoxně sedí. Nedal jsem sice poslední ránu, což zamrzí, ale za mě je bilance 0-1 super. S takovou střelbou se už dá relativně závodit i s tím předkem. Proto jsem rád, že jsem sprint takhle ustál, a střelbu za jedna rozhodně beru.
Byla ta poslední rána těsná?
Úplně ne, tak dva cenťáky od terče. Na střelnici jsem si ještě myslel, že byla těsnější, ale možná už mi malinko odcházela koncentrace.
Pozitivem vašeho běžeckého představení naopak bylo, že jste v posledním kole dokázal zrychlovat.
Jo, dneska byla trať v porovnání se čtvrtečním sprintem holek rychlá a já na ní běžecky předvedl svůj standard. Už před Vánoci jsem se cítil líp a líp. A dnes jsme měli i dobré lyže.
Jste sice v cíli devatenáctý, ale jen tři sekundy od první patnáctky.
Je to tam nasekané, na Oberhof až nezvykle. Dlouho nepamatuji tak těsný závod. Jsem rád i za další naše kluky, že se nám sprint celkem povedl, čtyři jsme skončili na bodech (a tři jsou do 25. místa). Zítra bude ve stíhačce o co bojovat, snad se dokážeme i posunout.
Jste vlastně unikátem, protože velká většina biatlonistů nemá Oberhof kvůli zdejším extrémním podmínkám ráda. Vy jste si zde naopak v minulosti zajel nejlepší výsledek kariéry, povedl se vám tu sprint i na mistrovství světa 2023 a uspěl jste také dnes.
Ani já nemohu říct, že bych měl oberhofské počasí v lásce, většinou je to tady za trest. Jenže zdejší tratě mi zřejmě sedí tím, že jsou náročné, což je pro mě spíš výhoda. Navíc když se tu víc chybuje na střelnici, dodává vám to i trochu klidu. Víte, že i s trochu horší střelbou můžete zajet v Oberhofu slušný výsledek.
Dlouho vám předpovídali, že máte potenciál na výborné výsledky ve Světovém poháru. Jak obtížně jste se v hlavě srovnával s tím, že lidé vám věří, jenže výsledky stále nepřicházejí.
Je to těžké. Už jsem si toho za kariéru hodně vyžral a čas bohužel letí. Víte, že na to máte, a chcete to předvést trenérům i lidem, kteří ve vás věří, ale ono to nejde. Já jsem přitom trochu složitější povaha, s hlavou se hodně peru.
Sprint v Oberhofu ovládli Francouzi, nejlepší z Čechů Václavík obsadil 19. místo |
Moc o všem i v biatlonu přemýšlíte?
Jo, jsem dost přemýšlivý. V hlavě mám potom víc myšlenek, než je zdrávo. Snažím se s nimi pracovat, ale bohužel už mě má psychika několikrát sežrala. Tlačíte na sebe a chcete, aby přišel dobrý závod, ze kterého se odrazíte nahoru. A čím víc chcete, bývá to horší a horší. Snažil jsem se s tím bojovat a věřit, že se mohu dostat do předních pozic. Dnes to není vyloženě top výsledek, mám i na víc, přesto je pro mě dnešek takovým odrazovým prknem. Kariéru mám pořád nahoru dolů, ale jsem rád, že jsem to nevzdal.
Kdy jste během ní zažíval nejtěžší chvíle?
Byla spousta závodů, které jsem si hodně bral. Teď už přece jen dokážu lépe zpracovávat vlastní neúspěchy. Už po přechodu z juniorů do chlapů jsem si sám na sebe upletl takový bič. Chtěl jsem všem dokazovat, že budu ten nejlepší, což mě paradoxně sráželo hrozně dolů. A když jsem nenaplnil své ambice, hodně to ve mě hlodalo. Dost věcí v sobě dusím, a pokud se pak nabalují, sežere vás to. Hlava dokáže být hrozně ošemetná. Dostal jsem se do začarovaného kruhu, ze kterého jsem dlouho nedokázal vyjít ven. Ale to je život. Nesmíte se nechat zlomit.
Měl jste i myšlenky kariéru předčasně ukončit?
Jasně. To přiznám na rovinu. Po loňské sezoně jsem byl nalomený a myšlenek, jestli to má ještě cenu, jsem v sobě nosil docela dost. Když obětujete biatlonu spoustu času a energie a nevrací se vám to v podobě výsledků, je hrozně těžké hledat další motivaci. Už jsem si říkal: Hele, jestli se něco nezmění, měl bys ještě pokračovat? Teď jsem rád, že jsem to nezabalil.
A změnilo se něco?
Před sezonou přišel impulz s Ondrou Moravcem (na postu jednoho z koučů). Vykomunikovali jsme určité věci, které bychom mohli udělat jinak a v něčem jsme se posunuli dopředu. Jenže svět také nespí.
Adam Václavík dojíždí do cíle mužského sprintu v Oberhofu.
Po pátečním výsledku byste měl mít motivaci porvat se také o nominaci na mistrovství světa v Lenzerheide, ne?
Stoprocentně. Vždycky byste měli mít ty největší ambice, proto sport děláme. Mistrovství světa mám určitě v hlavě. Když ještě přidám nějaké solidní výsledky, jsem ve hře.
V sobotní stíhačce dostanete další příležitost, přestože čtyřpoložkový závod je střelecky komplikovanější.
Už se mi v sezoně povedl vytrvalostní závod v IBU Cupu za jedna. Bohužel, tehdy jsme trochu promazali a neměl jsem dobrý pár lyží. Tady bude ve stíhačce důležité nepřepísknout tempo, protože to se pak chyby na střelnici rodí velice snadno. Plánem na zítra tudíž bude nenechat se vyloženě strhnout, dělat si svoji práci a vydržet s koncentrací až do konce. Někdy jsem schopný zvládnout 75 procent závodu opravdu solidně, jenže pak přijde jedna kritická položka, která mi závod pohřbí. Musím být konstantní a udržet vyšší standard ve střelbě. S jedničkami ze střelnice se dá pořád držet kontakt a solidně závodit. Jen tam nesmí být nějaký úlet.
Budete vybíhat na trať v početné skupině společně s předními běžci Tarjeiem Bö, Rastorgujevsem, Fakem či Samuelssonem. V takové společnosti se tempo přepálí snadno.
Já vím. Vždycky se v závodě malinko strhnout necháte. Nesmím se toho bát, ovšem zároveň musím jet i trochu hlavou. V prvním kole se závod nevyhrává.
