Ve čtvrtfinále jsou minimálně dvě série naprosto otevřené a možná i tři.

Bez zvuku a sekající se obraz, ale ani to nezabránilo rozpoznat holomajznu. Karlovy Vary místo toho, aby v plné sestavě uběhaly 7 hráček Blku, tak naopak v první polovině nestíhaly taktiku naordinovanou zahraničními trenéry, nechající neustále někoho vybíhat.

Ryze česká cesta vedoucí ze Švědska přes Rusko a Ukrajinu do Spojených států nepřinesla jako vždy kýžené ovoce. Český basket a české holky opět splakaly nad výdělkem. Oproti Vítkovicím je situace v Karlonymburku, že zde si je majitel sedící na dvaceti židlích věřitelem sám sobě.

Není to o tom nakupovat volné hráčky na trhu, které nikdo nechce nebo které již skončily své angažmá v této sezóně. Je to o chemii v týmu. Proč je Trutnov dobrý? Podařilo se jim zasáhnout do kádru co možná nejméně, vše stabilizovali a podávají týmové výkony.

Česká cesta, kdy ze 17 hráček je 9 cizinek je malinko zvláštní.

Možná, že ta česká cesta není o tom, že základ budou tvořit české hráčky, ale že to vymyslím zase pěkně "po česku". Chtěl jsem s tím vydrbat a tak jsem si na březen a duben nasmlouval cizinku a ona asi již ani není potřeba (druhý březnový den) ... Je to systematické, férové k hráčkám v týmu, přináší to úspěch.

Tento neúspěch není třeba dávat za vinu hráčkám ani se vymlouvat na zranění. Chce to sednout si na jednu židli a začít přemýšlet. Najít si vlastní cestu a nenechat si do toho kafrat nikým. Nevymýšlet nesmyslná joint venture a stěhovat západočeské lázně do polabské nížiny.