Bohumil Tomášek se narodil 21. června 1936 v Opavě. Do velkého basketbalu ale poprvé nahlédl v hlavním městě. Od roku 1956 hájil barvy Spartaku Sokolovo, tedy Sparty. V československé lize s ní získal celkem pět medailí,
Se Spartakem/Spartou se prosadil i na mapu evropského basketbalu. V sezoně 1960/61 si zahrál čtvrtfinále Poháru evropských mistrů. Do té doby neporaženému celku vystavila až Steaua Bukurešť.
To ale nebylo poslední slovo Bohumila Tomáška na evropské klubové scéně. Po svém přesunu do Slavie VŠ Praha (dnes USK Praha) na vytouženou medaili v Poháru evropských mistrů dosáhl. V sezoně 1966/67 pomohl k celkovému třetímu místu.
O rok později sehrál pražský celek památné finále Poháru vítězů pohárů v Aténách před 80 tisíci diváky, duel vstoupil do Guinnessovy knihy rekordů. Zlato ale slavil také, rok poté ve stejné soutěži pozvedl nad hlavu trofej.
Medaile se Slavií VŠ sbíral Tomášek i v domácí lize. Dvakrát dosáhl na stříbro a s pražským celkem se rozloučil titulem v roce 1969.
Pro další tři roky se totiž přesunul do Německa. V klubu SSV Hagen se postupně z hráče stával spíše trenérem až tým vedl jako hrající trenér.
Výraznou stopu zanechal Tomášek v národním týmu Československa. Během svého dvanáctiletého reprezentačního období dosáhl na dvě stříbrné medaile z mistrovství Evropy - v roce 1959 v Istanbulu a v roce 1967 v Helsinkách. Celkem se účastnil pěti evropských šampionátů.
V roce 1960 pomohl na olympijských hrách v Římě k historickému pátému místu. V osmi utkáních zaznamenal 103 bodů a byl za Jiřím Baumrukem druhým nejlepším střelcem mužstva. Za národní tým odehrál během 12 let 205 zápasů, z toho 46 v oficiálních soutěžích FIBA.
Nereprezentoval ale jen Československo. V roce 1967 dvakrát nastoupil za Výběr Evropy.
Letos v dubnu dvoumetrový pivot nechyběl na vzpomínkové akci k padesáti letům od titulu Slavie VŠ v Poháru vítězů pohárů; dorazil o holi, ale už ve dveřích hýřil vtipy. Právě takhle si ho nejspíš budou lidé od basketbalu pamatovat.
Bohumil Tomášek byl v roce 2012 uveden do Síně slávy České basketbalové federace. Basketbal tak přišel o obrovskou figuru. Vždyť v anketě o českého basketbalistu století vyhlašované v roce 2001 obsadil 25. místo.
Těžký rok pro český basketbalČeský basketbal zažívá v roce 2019 jednu ránu za druhou, rozloučil se už s několika velkými postavami. Vše začalo ještě na konci roku minulého, kdy zesnula pivotka Helena Jošková-Malotová. V 79 letech. V únoru odešel pozapomenutý Dick Boushka, Čechoameričan, jenž byl v roce 1956 u amerického olympijského zlata z Melbourne. Bylo mu 84 let. V rozmezí několika březnových dnů zemřeli dva ze strůjců velkých úspěchů basketbalistek Sparty Praha ze 70. let - trenér Lubomír Dobrý (93 let) a Marta Kreuzová-Melicharová (77 let). V dubnu skončila životní pouť hned dvou velký legend. Jednomu se přezdívalo Šéf, druhému Kapitán. Ve věku 93 let skonal Ivo Mrázek, autor vítězného koše z ME 1946 a jeden z nejúspěšnějších mužů československého basketbalu. A v 79 letech se navždy rozloučil John Havlicek. Osminásobný šampion NBA s Boston Celtics, o jehož českém původu věděla celá Amerika. V polovině června ztratil brněnský i celý český basketbal dalšího velkého muže: Jiří „Áda“ Pospíšil se dožil jen 68 let. V srpnu se basketbalisté podobně nečekaně loučili s Vladimírem Ptáčkem. Výrazná postava československé reprezentace 70. let odešla v pouhých 64 letech. |