Den po návratu z Maďarska si Petra Záplatová (32 let) vyhradila na odpočinek a vyčistění hlavy. Ale ještě v pátek upřímně přiznala: „Co jsme dokázaly si možná uvědomíme, až se k zápasu v Eurolize postavíme, až budeme v hale s našimi fanoušky.“
To nastane 8. října, kdy Žabiny přivítají Olympiacos Pireus. Zatím tedy pojďme rozebrat, v čem je letošní sestava lepší než ta, které se v hale Rosnička sešly v minulých letech, že se jí postup povedl.
Jsme spolu už dlouho, v plus mínus podobném složení fungujeme třetím rokem. Žabiny kladou hodně důraz na to, aby se pracovalo v prostředí, v němž se každý cítí komfortně; u hráček to znamená, aby se každá z nás cítila dobře v roli, kterou v týmu má. Mimo palubovku máme asi nejlepší vnitřní chemii, co jsme kdy měly. Servis kolem nás, přípravu na zápasy i marketing, máme na profesionální úrovni. To celou tu skládačku tvoří.
Euroliga vítá zpět brněnské Žabiny, mezi elitu se probily z kvalifikace |
Splnily si Žabiny návratem do Euroligy po devíti letech cíl, nebo sen?
Když jsem o ní poprvé slyšela, to mohlo být předloni, překvapilo mě to. Nešla jsem do Brna před pěti lety s jasným cílem vybojovat postup do Euroligy. V poslední době ale ta vidina začala být výraznější, chtěly jsme se o to pokusit. Jsme šťastní, že se na to našly prostředky a že jsme to zvládly.
Brala jste završení postupové cesty víc osobně díky tomu, že jste od letoška kapitánkou Žabin?
Abych byla upřímná, asi úplně ne. Nepotřebuju nějak velice skórovat nebo sledovat, komu konkrétně se co daří, jsem ráda, když z basketu máme radost všechny. Možná že kdyby kvalifikace se Szekszárdem dopadla naopak, našim neúspěchem, tak bych byla zklamaná sama ze sebe, že jsem pro tým neudělala víc.
Střelba Petry Záplatové v utkání o postup do Euroligy:
Nicméně odvetu v Maďarsku jste korunovala sedmadvaceti body. Je to pro vás dobrá vizitka?
Asi jo, když se řekne, že to byl zápas o postup do Euroligy. (úsměv) Není to ale tak, že bych si svoje střely vytvořila sama, basketbal je týmový sport. Kdyby se na akcích nepodílely ostatní holky, tak ty střely nemám. Body jsem nedávala ze situací, které byly náhodné, propracovaly jsme se k nim. V domácím zápase jsem je měla na ruce taky a neproměňovala jsem je. Jsem ráda, že to v odvetě bylo lepší, ještě víc si ale vážím postupu.
Byl to typ zápasu, v němž jste nechtěla chybět na palubovce, přestože jste už ve 3. minutě musela střídat s bolestmi po tvrdém souboji?
Každý sportovec je tak trochu blázen, chceme vyhrávat a hrát za každou cenu. Někdy jdeme přes bolest. Ve středu jsem dostala úder ramenem do žeber, na solar, na chvilku jsem ztratila dech a o žebra jsem měla obavu. Ještě dnes (v pátek dopoledne) mě trochu bolí, možná to byl trochu dramatičtější moment v tom, že jsem chytala dech, nebylo to ale nic, co by mě mělo držet dlouho na lavičce.
Dvě podoby Petry Záplatové během jednoho zápasu: s rozpuštěnými vlasy a s drdolem.
Navíc vaše spoluhráčky začaly kupit ztráty. Tak jste ještě v první čtvrtině odhodila ručník a hnala se zpátky dirigovat hru Žabin?
Ztráty jsme dělaly i se mnou, o tom to vůbec nebylo. Vím dobře, jak je složité pro střídající hráčky naskočit do rozběhnutého utkání, navíc takhle intenzivního. Rozdýchala jsem se a řekla jsem trenérovi, že jsem k dispozici.
Domácí zápasy Žabin v Eurolize8. 10. Žabiny – Olympiacos Všechna utkání v Králově Poli od 18 hodin. |
Je vaše role v Žabinách významnější, když jste kapitánkou a tím pádem i prodlouženou rukou trenéra Viktora Pruši?
Navenek se nezměnilo nic, vždyť i loni jsem byla v šatně nejstarší a tak jsem v kritických momentech cítila povinnost vystoupit, povzbudit holky. Takhle to starší hráčky dělají a u nás to není výjimkou. Nikdo se nebojí vzít si slovo, pokud cítí, že je potřeba něco dělat jinak.
Musela jste na spoluhráčky hodně působit ve středečním utkání v Maďarsku, které vám – buďme upřímní – začalo na začátku druhé poloviny při devítibodovém vedení domácích ujíždět?
Všichni jsme měli v hlavách, že postup je pro nás velmi reálný. Doma v prvním utkání jsme se s tím moc dobře nepopasovaly (Žabiny vyhrály doma jen o bod 67:66, pozn. red.), ale pořád jsme to braly tak, že nás dělí opravdu jen kousek. Sázely jsme na to, že doma jsme nehrály naši hru, a tak jsme se i v odvetě povzbuzovaly, že v nás ještě pořád něco je a že na to máme. Už se nám to stalo v minulé sezoně, kdy jsme také bývaly v obtížných situacích a taky jsme je uměly překlápět na naši stranu. Možná jsem (v odvetě v Maďarsku) byla emotivnější než jindy, protože jsem věděla, že Euroliga je nadosah. Říkala jsem: pojďme se naštvat, pojďme to otočit, přece takhle nemůžeme prohrát!
Viktor Pruša, trenér basketbalistek Žabin Brno, udílí pokyny během utkání na hřišti maďarského Szekszárdu v odvetě kvalifikace o postup do Euroligy. (25. září 2024)
Hromoval v podobném duchu trenér Pruša? Na začátku druhé půle si vzal oddechový čas a řeč jeho těla byla velmi výmluvná.
Po celou kvalifikaci se snažil být klidný a dát nám najevo, že i on nám věří. Na druhou stranu my jsme docela introvertní tým, nemáme – možná až na novou posilu Stephanii Kostowiczovou – vyložené hecířky, a asi někdy potřebujeme probudit, dostat přes prsty. Slyšet: takhle to nejde, pojďme hrát jinak.
Což Pruša v kritické fázi odvety udělal?
Asi jo, ale nevymykalo se to z běžných mezí. Což se netýká jen tohoto zápasu, o němž mluvíme: náš trenér velmi dobře vycítí ten moment, kdy je potřeba zasáhnout.
Prožívala jste velkou euforii, když jste v koncovce úspěšnou trojkou odpor domácích definitivně zlomila?
Velkou! Pocit je to super v tom, že ho prožíváte uvnitř týmu, a že víte, že do budoucna ho budete prožívat znovu a znovu. Začne Euroliga, fanoušci za námi přijdou do Králova Pole, naplníme halu a zase si to užijeme.
Manažer Žabin: Chtěl jsem na Euroligu zaplnit Rosničku, ale jsem pragmatik |
Hned v neděli v Králově Poli nastoupíte k ligovému derby proti domácímu celku. Pokud dáte tři body, dosáhnete na hranici tří tisíc ligových bodů. Máte to na paměti?
Ne, to jsem ani nevěděla. (smích) Tyto statistiky mi vždycky přišly vtipné; když jsem byla mladá, signalizovaly mi, že má hráčka s tolika body už hodně let. Tak teď jsem v tom pásmu asi taky. Pro mladší holky jsou nastřílené body důležité, mluví se o nich. Osobně od doby, co jsem v Žabinách a co mi dal trenér Pruša jiný náhled na basketbal, podle mě správný, už body neřeším. Hledím na to, abychom fungovaly systémově, abychom se cítily komfortně a abychom hrály náš styl hry.
A jak smýšlíte o reprezentaci, v níž se už neobjevujete? Hodila jste reprezentační trenérce Romaně Ptáčkové rukavici, aby s vámi začala počítat do přípravy na mistrovství Evropy příští rok v Brně?
Asi by vám na to musela odpovědět ona, já s ní absolutně žádný kontakt nemám. Klub ani já jsme nedostaly odpověď na to, proč v národním týmu chybím, a na hození rukavice jde přece jen o víc než o jeden zápas. Hraju pro sebe a pro tým... takže tak.
