Stejně jako ve čtvrtfinále s Krakovem (21:14) a v semifinále s bosenským Vitezem (21:18) ukončili Srbové zápas před vypršením hrací doby. Za titul shrábli prémii 20 tisíc dolarů.
„Možná to pro nás během turnaje na žádné těžkosti nevypadalo, ale tohle jsou týmy světové úrovně a na žádnou minutu nejde vypnout. A byť se to nezdá, jste pod tlakem celých deset minut hry, a chcete zápas ukončit co nejrychleji. Opravdu tu už nejsou snadní soupeři,“ zdůraznil nejlepší současný hráč 3x3 Dušan Domovič-Bulut, který ve finále po vsítění posledního 21. bodu nehnul ani brvou a alespoň navenek se vůbec neradoval.
MVP turnaje přitom v minulých dvou letech odešel v Praze poražen - předloni už ve čtvrtfinále a loni v semifinále. Tři roky tu tak čekal na další triumf, který si vychutnal už v letech 2013 a 2014.
„Před dvěma lety jsme prohráli kvůli únavě z „jet lagu“ po přesunu z jiného kontinentu a loni nás jasně přejela Lublaň. Letos jsme se ale připravovali několik měsíců, abychom byli na nejvyšší úrovni po celou sezonu a ne pouze na vybraných turnajích. Chtěli jsme vyhrát každou World Tour, kde jsme nastoupili,“ předestřel sebevědomý Srb, který však nemluvil do větru.
Jeho tým na letošní World Tour vyhrál už druhý podnik ze tří, přičemž v kanadském Saskatoonu chyběl jen kvůli nevyřízeným vízům.
Vzhledem k tomu, že už z minulého turnaje série měl Novi Sad zajištěný postup na finálový turnaj do Pekingu, kam vždy postupuje pouze vítěz, z Prahy nikdo přímý postup nezískal. I čeští hráči se přitom domnívali, že v případě finálového obsazení Novi Sad Al Wahda - Lublaň (vítěz ze Saskatoonu) by postup přešel dokonce až na třetí nejlepší tým.
Jak však vysvětlil pravidlový expert FIBA, tato praxe trvala pouze do loňska. Letos postup nepropadá na další celky na turnaji, neboť snahou FIBA je, aby se týmy snažily zúčastňovat co největšího počtu turnajů série a postup nezískávali jen jako „šťastní poražení“.
Pokud by si většinu triumfů v sérii rozdělily třeba jen dva týmy, doplňovalo by se pro Peking podle počtu získaných bodů v celém seriálu.
Al Wahda oproti loňsku pozměnila tvář, když aktuálně zraněného Ždera nahradil Pavlovič. „Odehrál s námi už World Tour v Japonsku a objevil se i v několika dalších turnajích. Teď už je plnohodnotným členem týmu a hraje opravdu dobře,“ chválil nového kolegu Bulut.
Ten také popsal, jak se mu hraje na specifickém pražském kurtu, kdy je plastový povrch položen kvůli nerovnému podkladu Václavského náměstí na „vyrovnávací“ a vyvýšenou dřevěnou palubovku, což znamená, že míče tolik neskáčou.
Dušan Domovič-Bulut (v oranžovém) ze srbského týmu Nového Sadu uniká ve finále pražského turnaje World Tour slovinskému hráči Blaži Črešnarovi z Lublaně.
„Jo, je to tady těžší než jinde, ale každý rok se to zlepšuje. A hlavně - hrajete přece na ulici a musíte se přizpůsobit jakémukoli prostředí, podmínkám a počasí. Je ale pravda, že to tu nejde tolik přehánět s crossovery a dalšími fintami. Na druhé straně my jsme hráli s týmy, které jsou pomalejší než my, a proto jsme spoléhali hlavně na neustálý kolotoč přihrávek, což je beztak naše typická hra.“
Je zřejmé, že u Dušana Buluta byste sebevědomí mohli nakupovat po hrstech. Když jste ale nejlepší na světě...
