Wooten do Liberce přinesl sebevědomí

Liberec - Oslnil fanoušky basketbalu a pomohl Liberci k důležitým výhrám. Teď chodí s poraněným lýtkem na laserovou léčbu a doufá, že se brzy vrátí. Americký rozehrávač Pierre Wooten po svém prosincovém příchodu pozvedl tehdy schlíplé liberecké Kondory do bojů o play-off. Kdy se ovšem vrátí na hřiště, to sám netuší.

"Nejradši bych hrál hned, ale nechci nic riskovat," říká sedmadvacetiletý rozehrávač. "Každý den chodím na léčbu a uvidíme."

Po zranění v Sadské to po třech zápasech zkusil doma proti Děčínu. Jenže lýtko vydrželo jen chvíli.Wooten musel odstoupit, tým Kondorů však přesto vyhrál.

Pierre Wooten není jen jedním z řady Američanů, kteří vystupují v českých klubech.

"Ti hrají rádi na sebe a dělají si statistiky, aby se prodali a dostali se dál. Pierre je ale týmový hráč, je to opravdu rozehrávač v pravém slova smyslu," říká jeho liberecký spoluhráč Robert Landa.

Vůbec se nechová jako hvězda 
Jan Slowiak trenér basketbalistů Liberce 

Dostali jsme se k němu koncem minulého roku přes jednoho agenta, který nabízel i levnější hráče, abychom se vešli do našich možností. Ale já jsem si prohlédl dvě DVD s Pierrem v akci a ohromně se mi zalíbil. Kladl jsem si otázku: Jak je možné, že takový hráč je v tuhle chvíli volný? Začal jsem ho proto zkoumat i po lidské stránce. Po prvních kontaktech jsem se ubezpečil, že je všechno v pořádku. Když jsme mu předložili nabídku, chvíli trvalo, než se pro nás rozhodl. Po jeho příchodu do Liberce však od začátku působil úžasně pozitivně. Nechová se vůbec jako hvězda. Je to kvalitní rozehrávač, který dá sice určitý počet bodů, ale přesto hraje pro tým. Mužstvo šlape i díky sebevědomí, které do něj nalil. Teď jsme v nepříjemné situaci kvůli jeho zranění lýtka. Opravdu nám chybí. Na jedné straně nechceme nic uspěchat, ale zároveň víme, že jeho účast výrazně zvyšuje naše šance na vítězství. Pierre u nás má smlouvu do konce sezony a už jsme zachytili nabídky movitějších klubů od nás i z ciziny. Naše možnosti jsou limitované. Ale třeba se najde sponzor, který ho bude chtít v Liberci udržet.

Wooten je nejlepším střelcem Kondorů, alespoň co se týče průměru na utkání.

V deseti zápasech nastřílel 172 bodů, což dává vynikající průměr 17,2 bodu na zápas. K nim přidal 3,2 asistence a na rozehrávače úctyhodných 5,2 doskoků.

Jeho kvalit si všiml i krajský hejtman Petr Skokan, který Wootena v anketě MF DNES o sportovce ledna nominoval na první místo.

Basketbal hraje od svých čtyř let. Rodiče jej vedli ke všem možným sportům.

"Ale když jsem jednou jako sedmiletý dal 54 bodů za zápas, tak bylo jasné, že ze mě bude basketbalista," směje se Pierre.

Ještě na střední škole vynikal všestranností – věnoval se fotbalu, atletice a baseballu a dvakrát byl vyhlášen školním sportovcem roku.

V roce 2005 zakončil studium ekonomie titulem MBA. Před rokem a půl se oženil a manželka Lauren ho od té doby doprovází na zahraničních štacích. Společně byli ve Francii a na Novém Zélandu.

V Liberci se Lauren Wootenová rychle rozkoukala a působí jako lektorka angličtiny. "Učím na průmyslovce a také v jedné liberecké firmě," prozradila.

I na ní záleží, jestli v Liberci zůstane i v příští sezoně. "To víte, spokojenost manželky je vždycky důležitá," říká Pierre. "Zatím mám smlouvu do konce ročníku a pak se pobavíme, co dál." Už teď však dostává nabídky od bohatších klubů, než je Liberec.

Pořád jsem nevzdal sen o NBA 
L i b e r e c - Uprostřed rozehrané sezony přišel do týmu, který se trápil u dna české ligy, o níž vůbec nic nevěděl. Pierre Wooten to přesto riskl. "Není to poprvé v mé kariéře, kdy jsem šel k týmu, který potřeboval zvednout," tvrdí rozehrávač Liberce.

Kdy to bylo naposledy?
Na Novém Zélandu, kde tamní mužstvo pořád jen prohrávalo. Trenér mi to otevřeně přiznal a bál se, že to pro mě bude problém. A nakonec nám utekl postup do play-off jen o jediný zápas.

Sníte o tom, že si ještě zahrajete prestižní zámořskou soutěž NBA?
Ano, NBA je pro mě stále cílem. K angažmá jsem byl nejblíž před necelými dvěma lety, kdy mi New Orleans nabízeli takzvanou negarantovanou smlouvu. Jenže to bych se musel vzdát kontraktu ve Francii a navíc jsem se tehdy ženil. Doufám, že další šance ještě přijde.

Nemáte jako Američan v Liberci potíže s komunikací?
Ne, člověk hlavně musí být sám sebou. Být otevřený novým věcem a milý na ostatní. A spoluhráči umí anglicky.

Ochutnal jste už českou kuchyni?
Tak to se přiznám, že ne. Chodíme do restaurace, kde si dáváme mezinárodní jídla. No vlastně jsem jedl české zákusky. Pivo? Kdepak, to nepiju vůbec, ani to české.

Procestoval jste celý svět. Kde se vám líbilo nejvíc?
No přece v Liberci. (směje se) Je to tady opravdu fajn, ale přece jen Nový Zéland byl krásný. Navíc se tam mluví anglicky, což pro mě bylo jednodušší. Rád vzpomínám i na Turecko. Tamní fanoušci jsou opravdu neuvěřitelní, to se musí zažít na vlastní kůži.

Mimochodem, půjdete se v sobotu v Liberci podívat na basketbalovou show Harlem Globetrotters?
Už se nemůžu dočkat. Globetrotters jsem už viděl a řeknu vám, že je to něco úžasného. A pořád se zlepšují. Hrával tam třeba Mike Wilson z Memphisu, odkud pocházím i já. To je nejlepší skokan, jakého znám. Je menší než já a dokonce i hubenější, ale dokázal zasmečovat do koše zavěšeného ve výšce 12 stop (přesně 3,65 metru).

OPORA. Pierre Wooten se hned po svém příchodu do Liberce stal oporou týmu, teď je však zraněný.