Ještě než Wonny založila basketbalový rod s Guillermem Hernangómezem Herederem, někdejším hráčem madridských klubů Real a Estudiantes, prosadila se do španělského výběru pro legendární olympijské hry v Barceloně 1992. Domácí hráčky tam o jediný bod urvaly pátou pozici v souboji s Československem (59:58) a Wonny byla jejich nejlepší střelkyní i doskakovačkou.
Rok nato Španělky vytěžily z rozpadu slovanských velmocí ženského basketbalu a na mistrovství Evropy vybojovaly zlato - ač na předchozích dvou turnajích absentovaly.
Zrodila se tradice, která trvá dodnes. Pokud na Pyrenejský poloostrov nemíří evropský titul, je to do jisté míry překvapení, ať hrají ženy, juniorky, anebo kadetky.
S nejcennější medailí na stěně se paní Margarita Ivonne Geuerová Drägerová rozhodla s oranžovým míčem skoncovat. O jedenáct měsíců později se jí narodí první syn. S manželem ho pojmenují Guillermo, ale basketbal ho bude znát jako Willyho. A o dalších šestnáct měsíců je na světě i Juan Alberto, další syn, obvykle známý jako Juancho.
První nakonec narostl na 211 centimetrů, druhý na 206.
První se prosadil do NBA přes juniorku Realu, druhý přes Estudiantes.
A ještě předtím se ve Španělsku oba spřátelí s Tomášem Satoranským. Willy víc, zahráli si spolu kdysi v Seville a po letech na tuto spolupráci navázali už v NBA. V New Orleans Pelicans ovšem jejich souhry využívali mnohem méně, než bylo oběma milé.
Hvězda filmováVíc než z NBA je Juancho možná známý z filmu. V letošním roce si totiž zahrál v komedii Hustle (Životní trefa). Po boku Adama Sandlera se představil jako problémový basketbalista Bo Cruz. Ve filmu se mihl i Willy. „Dost mě překvapilo, když mi Willy vyprávěl, že brácha bude v tomhle filmu hrát hlavní roli. Zhostil se toho úžasně, na to, že neměl žádné herecké zkušenosti, i když jsou tam momenty, kde je vidět, že je to hlavně basketbalista,“ hodnotí Satoranský. |
„Oni jsou neskutečně přátelská rodina, byl jsem s nimi dost v kontaktu a párkrát i ve Španělsku, když Juancho navštívil bráchu,“ vyprávěl Satoranský českým novinářům o minulém víkendu. V berlínském Sheraton Grand Hotelu Esplanade na sebe totiž narazili znovu. Před evropským osmifinále.
Španělští bratři dorazili už jako světoví šampioni. Willy má i titul evropský a olympijský bronz z Ria 2016 navrch. Na odkaz své matky starší syn symbolicky navázal volbou jmenovky na dresu. Napsáno tam totiž nemá W. Hernangómez, ale Geuer.
S loučením vítězné generace kolem ještě slavnějších bratrů Gasolových na Hernangómeze padl úkol táhnout nově poskládaný výběr.
Své úlohy plní.
Pro partu plnou nováčků doplněnou o otřískaného veterána Rudyho Fernándeze a čerstvě přikoupeného Američana Lorenza Browna, jenž v Eurolize nijak nedominuje, to přitom na papíře nevypadalo vůbec dobře.
Španělé ovládli základní skupinu hranou v gruzínském Tbilisi, nevydařil se jim jen duel s Belgií. A v play off jsou zatím bezchybní.
Hernangómezovi jsou vskutku povedená rodina: Španělsko reprezentuje dokonce i mladší sestra Andrea:
V osmifinále se potetovaní madridští čahouni významně podíleli na vítězství nad Litvou 102:94, vydřeném v prodloužení. Willy zvládl 21 bodů a osm doskoků - ale mohl být i smutným hrdinou, 15 sekund před koncem základní doby minul jeden ze dvou trestných hodů, aby Litevci vzápětí vyrovnali. Juancho přidal 13 bodů.
Úterní obrat proti Finsku ve čtvrtfinále a výhra 100:90 pak nese ještě významnější podpis obou bratří. Willy coby podkošová jednička nastřádal 27 bodů, když proměnil deset ze 13 střel. Juancho byl s 15 body v týmovém pořadí střelců hned za ním.
Willy Hernangómez zazářil proti Finsku:
Teď už je jisté, že Španělsko se i na jedenáctém EuroBasketu za sebou objeví v medailových bojích. Další výzvou je Německo v pátečním semifinále (20.30). Ovšem třást se mají spíš pivoti domácího výběru...