Zářivá budoucnost se před třiadvacetiletým křídelníkem/pivotem otevřela na konci února. Gilbert Arenas se v tu dobu stal definitivní minulostí Wizards. Tým se zbavil i ostatních hvězd: Carona Butlera, Brendana Haywooda a Antawna Jamisona. Zbytek sezony bude patřit mladým, rozhodlo vedení Washingtonu.
Andray Blatche byl tím, kdo nabízenou šanci přijal. Od All-Star Game má průměry 23,2 bodu a 9,4 doskoku. Únor uzavřel duelem s New Jersey: životních 36 bodů ještě vyšperkoval 15 doskoky.
Jenomže pak přišel večer 23. března a zápas s Charlotte Bobcats. Po sedmi a půl minutách hry trenér Flip Saunders posadil Blatche na lavičku. A když mu udílel pokyny, jak si poradit s obranou, Blatche ho ignoroval.
Dokonce se nechal přemlouvat, aby znovu naskočil do zápasu. "Prostě už nechci hrát," zněla pokaždé hráčova odpověď.
"Jsem zklamaný. Takhle mě hráč za 15 let ještě nezklamal," mračil se po utkání Saunders. "Zklamanější jsem ještě nebyl." A to za svou kariéru trénoval pětapadesátiletý kouč i takové výtečníky, jako jsou Stephon Marbury nebo Latrell Sprewell.
Další velký rozkol ve Washingtonu? Překvapivě nikoli. Incident, který by asi všude jinde znamenal pro hráče konec v týmu, přešli Wizards takřka bez povšimnutí.
"Nikdy jsem neřekl, že nechci poslouchat nebo že nechci hrát. Kdo by sakra nechtěl hrát? Kdybych nechtěl hrát, zuju si boty a sednu si stranou. Není to pravda. Nevím, proč to (Saunders) tvrdí," říká Blatche.
A trenérova odpověď? "Promluvili jsme si o tom. Nechtěl se o tom bavit během zápasu, takže nehrál. Ale popovídali jsme o tom, je to za námi. Posunuli jsme se dál."
Den po incidentu už Blatche nastoupil v základní pětce, odehrál 39 minut a zaznamenal 21 bodů. V obou kategoriích nejvíc z celého týmu.
Takže jeho útok na cenu MIP pro hráče, který během sezony zaznamenal největší zlepšení, může pokračovat. Až na to, že Wizards teď prohráli třináctkrát za sebou a Blatchův přínos je týmu vlastně k ničemu. Nebo že by Wizards už letos bylo všechno jedno? Zahájili snad tankování?
Rodák ze Syracuse si svou budoucnost každopádně zkomplikoval. Přišel totiž o čerstvě získané dobré jméno. Své pětileté působení ve Washingtonu začal jako postřelená oběť loupeže. Kulka v hrudníku jej stála několik basketbalových měsíců, možná i let. Teď svou kariéru postřelil sám a dobrovolně.