Reprezentační křídelník teď musí své síly soustředit i jinam než na basketbalové palubovky. Už rok a půl se stará o dcerku Marušku.
„Většinu toho, co musím, už doufám umím. Užívám si to a je to strašně fajn. Člověk už ten basket i všechno kolem něj vidí z trochu jiné perspektivy. A spánku mám teď možná ještě víc než dřív, protože s malou si často chodívám lehnout po obědě, což jsem dřív nedělal. A pokud má otcovství nějaký vliv na mé výkony, tak jedině pozitivní,“ glosuje roli otce.
Že nemluví do větru, to dokazuje jeho role úřadujícího MVP měsíce v basketbalové lize.
V březnu vedl Hruban nymburský tým k bilanci 7-1 jako jeho nejužitečnější hráč, a to s průměry 15 bodů, 4,8 doskoku a 1,6 zisku za 23 minut, když hned šestkrát vsítil 14 či více bodů.
„Stát se MVP měsíce jako hráč Nymburka je asi těžší než v jiném klubu. Přece jen máme dvanáct vyrovnaných hráčů a není tolik minut a střel, ale vzhledem k tomu, že jsem od nás už druhý po Kendricku Rayovi, není to nic nemožného,“ soudí reprezentant, podle nějž za vyššími čísly některých hráčů mistra letos stojí herní styl produkující spoustu bodů.
Hruban šel právě v březnu, kdy se odehrávala nadstavbová část Kooperativa NBL, statisticky výrazně nahoru i díky absenci dalšího křídla Dardana Beriši a místy i Pavla Pumprly. „Zbylo tak víc minut i pokusů a já jsem už nějak musel. Nebyl už moc nikdo další, kdo by z perimetru ty pokusy odstřílel. Nějak moc jsem se do toho ale netlačil, to spíš trenér mě nutil, abych střílel ještě víc.“
Nicméně to byl i paradox, že se křídelník rozjel právě v tomhle období, protože v závěru února musel nastupovat s jedním prstem střelecké pravačky přitejpovaným ke druhému, když se hodně bolestivě zakrojil při kuchyňské činnosti.
A na konci března v utkání s Opavou následoval nebezpečný kontakt s opavským Václavem Bujnochem, kdy Hruban skončil po zakončení bolestivým pádem na záda. Hned vzápětí ale při týmové marodce musel nastoupit v Pardubicích.
„Ani jedno zranění nebylo tak vážné. Pokud člověk nastoupí a ví, že se to nemůže zhoršit, vždycky se najde cesta, jak s tím hrát. Uřízl jsem si prst a spadnul po smeči na záda, ale i tak jsem MVP měsíce, takže když mi to příště nepůjde, vím už, co mám dělat,“ rouhá se.
Nymburský basketbalista Vojtěch Hruban na masážním stole Jiřího Šmída
Nakonec jedinou kaňkou na osobně nejlepším měsíci sezony byla ligová porážka v Pardubicích, které v posledních letech ve své hale na Dašické dokážou jako jediné v dlouhodobé části NBL mistra přetlačit.
„Pardubice jsou druhý nejlepší tým v Česku, a kdo jiný by nás měl porazit? Navíc v jejich hale se nikomu moc dobře nehraje, ani nám to tam nevyhovuje a Beksa je tam doma. Nebyla to ale žádná tragédie. V podstatě je dobře, že nám to dalo před play off facku, abychom se znovu soustředili a vrátili se do tempa, v němž jsme hráli předtím.“
Teď už to půjde ráz na ráz. Semifinále NBL, po něm jedna z medailových sérií a nedlouho po sezoně bude následovat i soustředění reprezentace před domácími duely světové kvalifikace s Finskem (29. června) a Bulharskem (2. července) v pardubické aréně. Tahákem by měl být především zápas s Finy s duem Lauri Markkanen - Tomáš Satoranský.
„Doufám, že to bude hlavně o něco basketbalovější zápas než ten první v Helsinkách. Před ním jsme měli na přípravu s Finy jediný den a předtím tři dny na společné tréninky. Tentokrát už budeme aspoň trochu sehranější. Doufám, že už to nebude tak urputný boj jako napoprvé a že to bude pro diváky na koukání hezčí,“ láká fanoušky do Pardubic reprezentant.
