Sluneta hrála čtyřikrát doma, porazila jen nováčka Hradec Králové a Písek, podlehla Brnu a naposledy také Olomoucku 72:79. „Jsme nespokojení, ale nehoří stodola, je to spíš ohýnek,“ uklidňuje situaci šéf.
Kouč Tomáš Reimer je radikálnější, čekal od týmu výrazně lepší start do ligy. „Hlavně herní projev. Nekoukám na výsledky, ty prostě jsou, padne vám, nepadne, ale chybí mi identita a energie,“ vyčítá trenér.
Olomoucko uspělo potřetí v řadě, v Ústí ho táhl třicetibodový Andre![]() |
Chtěl by vidět víc agresivity. „Začneme se tlačit na hráče s míčem až ve chvíli, kdy prohráváme a dotahujeme, ale tak bychom se chtěli prezentovat celou dobu. Hráči musí pochopit, že i proti týmům, které nemají tak velkou rotaci, musíme hrát s energií, chutí, rychle dopředu. A to tam zatím nebylo.“
Už po úvodních dvou porážkách s Brnem a Pardubicemi byli hráči na koberečku, Sluneta pak dvakrát zvítězila, ale po dalším domácím selhání se znovu řeší, co je špatně.
Je evidentní, že se Ústí moc netrefilo do cizinců, Glover skončil už po třech zápasech, Kennedy po pěti, v nichž spíše paběrkoval. Průměrně hrál necelých 14 minut a dával 2,4 bodu.
Naplno se ještě nerozjel ani rozehrávač Jay Young s průměrem 9,2 bodu na zápas, snad jen křídelník Nick Johnson hned předvádí, co se od něj čekalo. Na hřišti bývá téměř 30 minut, přispívá 16 body a čtyřmi doskoky. „Brzy bude ozdobou ligy,“ předpovídá Hrubý.
Ani česká osa týmu nemá konstantní výkonnost, jeden z týmových lídrů Josef Potoček proti Písku zazářil 22 body, proti Olomoucku mu za více než 17 minut na hřišti padla jen jedna trojka.
„Musíme najít lídra, který zůstane pozitivní, i když se nedaří. Když nám padnou trojky, jsme úplně jiné mužstvo, hrajeme s energií, ale musíme lépe reagovat i na to, když se střelecky trápíme. Právě naopak v tu chvíli přidat na rychlosti a agresivitě. Ne zvolnit, nezahrát rychlý protiútok, nejít na útočné doskoky. Hráči jsou pak skleslí, to musíme změnit,“ velí kouč.
Peckovy proměny: méně smečí, žádný cukr. Už patnáctá ligová sezona? Fuj!![]() |
Lídrem, kterého hledá, nutně nemusí být Američan. „Může to být Tomáš Vyoral, měl by to být Láďa Pecka. Mají dost zkušeností na to, že i když jim to nejde, měli by pozitivně působit na družstvo, nebýt zahledění do sebe. Neříkám, že se to děje, ale zrovna proti Olomoucku energie dobrá nebyla.“
Změnit to mají nové příchody, Sluneta hledá zase především v cizině. „Nechceme nic uspěchat, budeme vybírat pečlivě,“ ujišťuje Hrubý.
V obrat věří i Reimer: „Víme, kde nás tlačí bota, musíme na tom pracovat. Jak se teď hrálo v rychlém sledu dvakrát v týdnu, na nějaké velké změny nebo fyzické věci nebyl čas. Teď liga lehce zvolňuje, tak se na to zaměříme. Snad na to hráči pozitivně zareagují a brzy se to projeví.“
Zvykám si na americký stylV basketbalovém Ústí nad Labem strávil necelou sezonu, přesto se rozehrávač Ondřej Šiška stal oblíbencem fanoušků Slunety. A když sem v neděli přijel už jako soupeř v dresu Olomoucka, dočkal se od nich krásného gesta, při nástupu k zápasu ho dlouze vytleskali. „Chtěl bych za to strašně poděkovat, na Ústí moc rád vzpomínám. Jako parta jsme si fakt sedli, jen škoda, že jsme to v play off nedotáhli dál,“ litoval Šiška, že loňská cesta Slunety ve vyřazovací části skončila už ve čtvrtfinále. S Ústím se potom nedohodl na prodloužení smlouvy a v neděli fanoušky Slunety zarmoutil podruhé, když přispěl k výhře Olomoucka 79:72 čtrnácti body. „Nerodilo se to lehce, domácí opět poskládali slušný tým, určitě budou pro všechny nepříjemní. Jsem strašně rád, že jsme tady vyhráli, pro mě to je speciální kvůli tomu, že jsem tu v minulé sezoně hrál.“ Bývá zvykem, že v případě úspěchu proti bývalému týmu hráči vypisují prémii pro kabinu, Šiška se placení nejspíš vyhnul. „Polovina týmu ani neví, že jsem v Ústí hrál, tak jsem raději držel pusu. Snad to už nikdo nevykecá,“ řehtal se 31letý rodák z Přerova. V novém působišti tráví na palubovce zatím v průměru přes 23 minut, střílí 8,6 bodu, má 2,6 doskoku a 3,2 asistence. Ještě si zvyká na herní styl i netradiční koučování amerického trenéra Matta Jonese. „Je tu spousta věcí, o kterých jsem nikdy neslyšel. Je to dobré a zároveň obtížné, byl jsem na něco zvyklý, teď se po mně chce něco jiného. Trochu bojuju s adaptací, ale určitě to brzy bude dobré,“ nepochybuje. Přivyknout musí třeba neznámým pokynům trenéra. „Používá jiná slovíčka, která jsem v životě neslyšel, a celkově ta americká mentalita a koučink vypadají úplně jinak než pod českým trenérem,“ líčí Šiška. S obhájcem ligového bronzu chce i letos bojovat o medaili. „Ten loňský úspěch bychom si chtěli zopakovat!“ |






















