Čtrnáctý titul v řadě hráčky Gambrinusu Sika Brno nevybojovaly, podlehly pražskému USK. Ústup ze slávy však Hamza rozhodně neplánuje, i když přiznává, že jeho nadšení a radost z práce pro basketbal už není taková jako před lety.
Cítíte tři dny po finále spíš úlevu, nebo zklamání?
Beru to jako realitu a musíme se s tím srovnat. Je to úleva i zklamání, takový smíšený pocit. Ale jsou horší věci než prohrané finále. Ten okamžik jednou přijít musel a já jsem na to byl připravený, když jsem šel na pátý zápas.
Viděl jste v týmech kvalitativní rozdíl, nebo to bylo opravdu hlavně o tom, že USK víc chtělo?
Nemyslím si, že jsme měli horší družstvo. Akorát nám nezahrály zahraniční hráčky, které měly být oporami, a hráčky USK určitě víc chtěly než naše. Jejich vůle po vítězství byla obrovská.
Není paradoxní, že české hráčky, které už mají úspěchů dost, se snažily mnohem víc než ty zahraniční, které jich zdaleka tolik nemají?
Udělal jsem chybu v tom, že jsme tady měli cizinek tolik. Příští rok jich určitě tolik nebude. Pak se vytrácí taková elementární domácká atmosféra a to byla jedna z hlavních příčin, že se tady z toho stala jakási cizinecká legie. Pokusíme se vrátit krok zpátky a uvidíme, jak na to družstvo zareaguje.
Jak toho chcete docílit, když loni odešly Veselá s Večeřovou...
Dáme víc šancí mladým holkám a uvidíme, jestli ji chytnou nebo ne.
Nabízí se ještě někdo vedle Romany Hejdové a Romany Stehlíkové?
Romča Hejdová má podle mě velkou šanci se prosadit, ale musí víc dělat fyzičku, protože je pomalá na nohách. To samé je u Romany Stehlíkové, ale u ní šanci na prosazení vidím menší. A máme v republice vyhlédnutý jeden talent, který bychom sem chtěli přivést. To by mělo stačit.
Lze tedy jmenovitě říct, kdo všechno tým opustí?
Odejde Whitmoreová, Maiga-Ba, předpokládám, že skončí i Béresová a asi budeme jednat i o rozvázání smlouvy s Fegyvernekyovou.
Fröhlichová zůstane?
Na příští rok ano, i Žirková a žádná z českých hráček také neodejde.
Jak může tohle finále změnit český ženský basket, protože vaše vláda padla po třinácti letech?
Zásadně asi ne. USK teď vytváří tři měsíce enormní tlak na to, aby se zvedl počet cizinek. Proti tomu jsem se jako místopředseda tvrdě postavil, protože si myslím, že pro českou reprezentaci by to byla cesta do pekel. Pokud by výbor basketbalové federace takové rozhodnutí pustil, tak okamžitě odstoupím ze všech funkcí. Protože to by šlo proti reprezentaci a ta má být vrcholem.
Je to trochu jiná snaha USK než vaše, protože vy jste se spíš snažili být základnou pro reprezentaci. Je to tak?
Jejich filozofie je trochu jiná, ale abych nebyl neobjektivní, tak zkrátka USK nemělo jinou možnost, protože kvalitních hráček zas tolik není.
Vy jste soustředili vždy hlavně na Euroligu. Platí to dál?
Myslím, že to tak bude, ale zase se budeme soustředit na to, abychom se pokusili vrátit titul do Brna.
Také jste vyvíjeli snahy, aby se Euroliga zúžila. Jak to dopadlo a znamená to, že půjdete do soutěže i z druhého místa?
My půjdeme určitě, protože jsme jeden ze tří nebo čtyř nejtradičnějších klubů a určitě by se nás netýkalo zúžení, přestože jsme doma neuspěli. Myslím, že by Eurolize zúžení pomohlo, ale asi je to nereálné, protože tam hraje roli spousta lokálních zájmů. A mně už se nechce svádět nekonečné diplomatické souboje a nechávám to na rozhodnutí nadřízených orgánů.
Co bylo důvodem snah Euroligu zúžit?
Myslím, že v Evropě není 24 kvalitních družstev pro tuto soutěž. Teď se všichni potýkají s ekonomickými problémy. Teď není doba na to něco rozšiřovat, ale spíš stabilizovat a zúžovat. Jdou signály, že liga je absolutně bez peněz. Nemá to logiku, ale FIBA prostě rozhodla.
Mluvilo se hlavně o ruských klubech, že šroubují rozpočty. Platí to i o některých neruských klubech?
Už i v Rusku jsou obrovské problémy s penězi a kdo říká, že nebudou, tak lže sám sobě do kapsy. Budou kluby, které to mají postavené na jednom majiteli jako USK, a pak kluby, kteří to mají postavené na sponzorech jako my. Ale myslím, že sportovci budou muset obecně spadnout do reálnějších dimenzí, protože peníze, které dneska ve sportu jsou, se vyšroubovaly na asbolutní maximum možného. A jestli se všude šetří, bude se muset šetřit i tady. A jestli si to sportovci neuvědomí, tak jich možná zůstane dost bez práce a není zas taková sranda žít za normálních podmínek. Myslím, že sport čeká katarze a já to vítám, protože peníze, které se ve sportu pohybují, už jsou amorální.
Už i vy jste absolvoval s hráčkami jednání, že jim budete muset snížit platy? A jak to akceptují?
Určitě měl. Žijeme všichni v reálu a snažíme se najít společnou dohodu a zatím jsem se nesetkal s tím, že by to někdo neakceptoval.
Už loni jste říkal, že 50 až 60 milionů je maximální rozpočet pro váš klub. Budete se ho opět snažit naplnit?
Už ho ani nebudeme chtít naplnit, budeme pracovat příští rok mezi 40 a 45 miliony.
Mluví se o tom, jestli zůstane u týmu trenér Bobrovský. Jak to vypadá?
Zůstane. Není důvod, proč by měl odcházet, je to suverénně nejúspěšnější trenér a domluvili jsme se, že káru potáhneme dál.
Už jste říkal, že jste z basketbalu přeci jen unavený a před sezonou jste naznačil, že na téhle úrovni chcete klub udržet až do roku 2012. Platí to pořád?
Všechno to závisí na financích, které musíme dát do kupy. Upřímně řečeno, unavený jsem moc a nepřináší mi to takovou radost jako dřív. A kdyby se našel nějaký nástupce, tak bych mu to rád předal. Před třemi týdny jsem seděl na kafi s Jardou Vlasákem, protože jsem taky ze Znojma, a pocity jsme měli oba stejné po 16 letech práce. Z boje neutíkám, ale tlaku veřejnosti a médií už mám plné zuby.
S čím vším se musíte potýkat? Mluvíte o veřejném a mediálním tlaku.
Myslím, že teď už to byla taková všeobecná štvanice na nás, což je logické, když třináct let někdo něco ovládá. Všichni už tam chtějí vidět někoho jiného. Plně to akceptuju, nikomu to nemám za zlé, ale donekonečna obhajovat sebe, klub, hráčky, trenéry, shánět na to peníze... A pak jsme se dostali stejně do pozice, kdy už se žádného vděku nedočkáme a hledají se jen negativa. Toto mě hrozně ubilo. Co dokázal spustit pan Schimon ze Sportu a Bažant z České televize proti nám, to si myslím bylo nekorektní. S těmi lidmi už se nechci v životě potkat, natož s nimi mluvit. Zasáhlo to i pana Bobrovského. Ale pokud si někdo myslel, že Honzu hodím přes palubu, tak to se zmýlil. My jsme spolu klub založili a podle toho se k sobě musíme chovat.
Tahle jakási štvanice se strhla po mistrovství Evropy na reprezentaci, která s klubem přece tolik nesouvisí.
Kdyby to bylo jen na reprezentaci, tak by se ti lidé měli podívat na výsledky. Byli jsme pátí na ME a sedmí na olympiádě. To bude za deset let pro ženský basketbal podle mě sci-fi. My jsme oba od reprezentace odešli. Přeju českému basketu co nejlepší výsledky, ale mám obavu, že bude hrozně těžké na ty naše navázat.
Také jste říkal, že nejsou doceněné výsledky klubu, že jste byli třikrát za posledních pět let ve Final Four Evropské ligy. Proč si to myslíte?
Neumím si představit, že s takovými úspěchy by se v jiném sportu zacházelo stejně. Ale myslím si, že úspěchy udělali lidé, kteří byli některým lidem v médiích nepohodlní. Když jsem viděl mediální pozornost kolem loňského Final Four, tak mi bylo do breku. Zkrátka se vůbec nedocenilo, že je tu špičkové evropské družstvo a až tu nebude, tak budeme říkat, proč takové družstvo nemáme.
Je to tři roky zpátky, když jste se rozhodl získat mistrovství světa 2010 pro Brno. Nelitujete teď s těmito zkušenostmi, že jste se do toho pustil?
Já za to pořád bojuju. Otázka je, jestli se stihne přestavět Rondo. Ve výboru federace už mě považují za šílence. Ale já jsem ortodoxní Brňák a věřím, že to tady bude. Ale rozhodne to vedení mezinárodní basketbalové federace. A já budu rád, když se nám podmínky podaří splnit. A když ne, tak je záložní varianta, že to bude v Ostravě a v Brně bude základní skupina na Vodově. Lepší by asi bylo, kdybychom to pořádali před čtyřmi lety, teď už ten entuziasmus není takový. Navíc to padlo do těžké doby ekonomické krize. A po mistrovství světa v Liberci v lyžování to bude mít každý těžké. Ale musíme to zvládnout a budem čekat, jestli se Rondo stihne opravit. Pro mě by to byla vnitřní prohra, kdyby tady šampionát nebyl.
Byl by to váš manažerský vrchol?
Určitě. To už je v podstatě to, že jsme to sem přivedli. Další velké akce ale už neplánuju.
