Představte si, že přiletíte na letiště a před terminálem čeká navoněná limuzína, která vás odveze do nejluxusnějšího hotelu ve městě. Tam dostanete značkové oblečení od triček po ponožky. Stačí si jen ukázat a říct: „Tohle se mi líbí.“
Chcete modré boty místo bílých? Nic není problém. V jakékoliv velikosti, samozřejmě. Když ale obléknete tréninkový dres z nafasované hromady, čeká se maximum pro změnu od vás.
Vítejte na Jordan Brand Classic, kempu pro čtyřicet nejtalentovanějších evropských basketbalistů ročníku 1999. Jedinečné tři březnové dny v Záhřebu prožil i Marko Savič ze Sokola pražského.
„Setkal jsem se s podobně profesionálním prostředím úplně poprvé v životě a byl to šok. Neuvěřitelný zážitek,“ vypráví Savič se zaujetím. Kemp, jemuž dlouhé roky dodává vysoký kredit patron Michael Jordan, má posloužit jako ukázka, kam se mohou dostat ti nejpilnější.
„Pracuje se ve velmi významně konkurenčním prostředí. Kemp by měl hráče motivovat k tomu, aby ještě více pracovali. Vidí, že i v jiné zemi jsou podobně talentovaní hráči a jedině práce je dostane na osobní maximum,“ vysvětluje basketbalový expert Michal Ježdík, který Saviče na Jordan Brand Classic doporučil.
Mladý pivot po vlastní zkušenosti v souhlasném tónu přidává: „Kemp v nás probouzel touhu stát se tvrdě pracujícím a odhodlaným člověkem se stejně silným charakterem, jaký měl Michael Jordan.“
Na legendu NBA odkazuje nejen název kempu, ale i jeho program. O osobnosti Jordana přednáší američtí trenéři, jímž se pak čtyřicítka elitních evropských talentů ukazuje na hřišti. „Ta jejich preciznost!“ žasne Savič.
„Byl to úplně jiný basket. Trenéři po nás chtěli na tréninku nasazení, které jsem doteď znal jen z televize z přenosů NBA. Do tréninků investují mnohem víc energie. Mají vymakaný systém, přesně využívají čas, kladou důraz na sebemenší detaily, ničím se nezdržují. Tréninky mají vysokou intenzitu, a pak z toho jde těžit. Na výkonu je to znát.“
Třídenní kemp pochopitelně funguje velmi motivačně. Jen polovina ze čtyřiceti hráčů dostává nominaci na závěrečný zápas. A pouze deset nejlepších si zajistí cestu do New Yorku na interkontinentální zápas. Studentovi pražského gymnázia Nový PORG letenka těsně unikla, Savič však odhodlaně říká: „Stojí za to pracovat tak pilně a vytrvale, aby ze mě mohl být dobrý basketbalista.“
Ta slova pasují i k Ježdíkovu názoru. „Entuziasmus je pro něj charakteristický. Podřídí se drilu a tréninku, aby byl úspěšný,“ vypichuje současný sportovní ředitel Nymburka cennou Savičovu vlastnost. „V ročníku 1999 patří mezi tři nejlepší české hráče. Má solidní úroveň dovedností pro pozici číslo čtyři, ale musí rozšířit škálu dovedností, aby se z něj stal kombo hráč a mohl hrát i na pozici číslo tři.“
Naváže jednou Savič na tři profidny i vlastní kariérou?
