Příběh zlaté španělské generace připomíná jednu populární filmovou sérii mnohem více, než si teď myslíte. Dominikem Torettem našeho příběhu je Pau Gasol, jeden z nejlepších evropských basketbalistů vůbec.
Když v roce 2001 vyjeli Dom v podání Vina Diesela a jeho parťáci do kin poprvé, jedenadvacetiletý Gasol bral svou premiérovou seniorskou medaili - bronz z EuroBasketu v Turecku.
EuroBasket 2017 |
Šestnáct let poté má akčně-automobilová podívaná už osm dílů. A i Pau Gasol se zas a znovu vydává na svou vlastní „one last ride“. Medailí má dokonce jedenáct včetně čtyř zlatých, jedné světové a tří evropských. Svou sérii v neděli završil... bronzem na EuroBasketu v Turecku.
Kruh se uzavřel? Kdepak. Nepodceňujte touhu některých hrdinů po návratu. Pau Gasolovi je sice už 37 let, jenže v San Antonio Spurs před pár týdny podepsal novou smlouvu. Na další tři roky.
A otázky o svém odchodu do reprezentačního důchodu ležérně odráží. „Moje plány? Odvézt si medaili,“ pravil těsně po ztraceném semifinále se Slovinskem.
Po vítězném klání o bronz proti Rusku pak hovořil o možnosti zahrát si na mistrovství světa 2019.
„Uvidíme. To už mi bude sice devětatřicet, ale kdo ví. Vždy jsem otevřený tomu, co mám rád. A já miluju basketbal, miluju nastupovat za národní tým a miluju výhry,“ prohlásil.
Stále je dominantní, stále je klíčovou postavou Španělska, jednoho z elitních světových výběrů.
Možná by Pau Gasol i jeho vrstevníci uťali reprekariéry už před třemi lety. Mistrovství světa tehdy mělo vrcholit soubojem Španělsko - USA a přinést radost pro celý Madrid. Ale hostitelé selhali ve čtvrtfinále proti Francii a od té doby si zase mají co dokazovat.
Možná, že Gasol věk zastavil, jeho vrstevníci to nedovedou. S národním týmem se už dřív rozloučil José Calderón, o víkendu mu dal vale Juan Carlos Navarro, legenda Barcelony a král euroligových střelců; v reprezentaci vůdce kabiny. Rudy Fernández a Felipe Reyes jsou už jen stíny svých mladších já, ale prý ještě potrénují.
Třicetiny oslavili i Pauův mladší bratr Marc Gasol, míčový kouzelník Sergio Rodríguez nebo zarputilý Fernando San Emeterio.
Skorotřicátníci Víctor Claver, Sergio Llull či Pau Ribas na právě skončeném EuroBasketu chybí, všichni letos utrpěli vleklé zranění, po kterém už jejich hra nemusí být jako dřív.
Evropa bez dominátorů
I trenér Scariolo ví, že líp už bylo. Že v dalších letech ho čeká hledání. A že generaci inspirovanou hrdiny barcelonské olympiády se možná nikdy nahradit nepovede.
„Tohle bude ten nejobtížnější EuroBasket od té doby, co španělský tým vedu,“ poznamenal kouč Španělů na prahu letošního šampionátu, kam mířil coby obhájce, ovšem taky s mnoha veterány. „Řada soupeřů má vysokou kvalitu a chystá se nás vyzvat na souboj. Ale mi chceme zůstat úspěšní a udržet si svůj vysoký standard.“
Španělé dál patří k nejlepším a v této roli zůstanou, ale na dominantní postavení v Evropě jako v letech minulých to nevypadá. Srbsko, Francie i Německo disponují větším výběrem kvalitních borců, Řecko se už těší, kam vystoupá s pomocí nastupující superhvězdy Janise Adetokunba a jeho tří bratrů.
Budoucí španělští tahouni nechyběli už na letošním turnaji. Někdejší zázračné dítě Ricky Rubio je součástí reprezentace od olympijského Pekingu 2008, kdy mu bylo sedmnáct. Teď je mu šestadvacet. Roste role střelce Álexe Abrinese, ten se však během letošního turnaje zranil. Klíčovými postavami příštího týmu je však další bratrská dvojice.
Na Barceloňany Gasoly mají navázat Willy a Juancho Hernangómezové, rodáci z Madridu. I oni už dobyli NBA a stačila jim na to jedna sezona.
Na hřišti se výborně doplňují, třiadvacetiletý Willy je typický podkošový hráč, o rok mladší Juancho pivot moderního ražení, který může díky své nadstandardní střelbě z dálky zaskakovat i na křídle. Příště se k nim nejspíš připojí naturalizovaný Nikola Mirotič.
Ale za těmito borci se otevírá díra.
Jorge Garbajosa, další člen zlaté generace, který už přešel na druhou stranu a převzal vládu nad Španělskou basketbalovou federací, se správně pokusil nalákat osmnáctiletý slovinský zázrak Luku Dončiče do španělského dresu. Takový talent teď země pod Pyrenejemi nemá.
A tamní kluby se zabývají hlavně samy sebou. S ekonomickou krizí si dokázaly poradit obdivuhodně a mnohé výrazně omladily, tedy i zlevnily. Ovšem tím pomáhají jiným reprezentacím.
Letošní léto přineslo půtky o podobu nejvyšší soutěže ACB ligy. Čtveřice gigantů Real Madrid, FC Barcelona, Baskonia a Unicaja Málaga chce ligový program omezit, zájem ostatních 14 klubů je zcela opačný. Skončit to může i vznikem nové soutěže.
Pau a Marc Gasolové v utkání o bronz z EuroBasketu:
Avšak jsou problémy pro jiné. Dokud Gasolům a spol. nedošel diesel, nemají důvod přenechávat scénu mladším. Radost s basketbalu hodlají předávat dál.