Titul, který předlouhých třináct let držel zdejší Gambrinus. "Ze začátku jsme zaostávaly v obraně, ale dokázaly jsme to dotáhnout do vítězného konce," jásala autorka sedmi bodů.
Poté, co jste dotáhly ztrátu, jste měly ve čtvrté čtvrtině navrch. Byly jste klidnější díky tomu, že se od vás narozdíl od Brňanek výhra nečekala?
Nemyslím, že jsme byly klidnější, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jestli vyhrajeme nebo ne. Domácí hráčky na nás vytáhly presink, získaly laciné míče a daly z toho laciné body. Takže do poslední chvíle nebylo nic jasné.
Měly jste v plánu nějakou oslavu, nebo to budete řešit spontánně?
Já myslím, že se to bude odvíjet od toho, že jsme vyhrály, takže začneme slavit už tady a pojedeme nevím jak dlouho.
V sérii jste prohrávaly už 0:2. Kde se ve vás vzala síla k obratu?
To nedokážu říct. Prostě jsme se dokázaly vzchopit. Síly jsme ještě měly a řekly jsme si, že nemáme co ztratit. Šly jsme do toho po hlavě a vyplatilo se to.
Věřily jste si před pátým zápasem víc než obvykle? Dřív jste přece jenom nastupovaly proti Brnu jako outsideři.
Říkaly jsme si, že je to 2:2 a vítěz může být jenom jeden. Popraly jsme se o to parádně.
Ani za stavu 53:43 pro domácí vás neopouštěla naděje?
Mě osobně ne. Potom, co jsme dokázaly předvést v předchozích zápasech, jsme si říkaly, že i když je utkání o deset bodů, že nic není jasné.
Co říkáte tomu, že se po třinácti letech mění mistr?
Ani jsem nevěděla, jestli je to po třinácti nebo čtrnácti letech. Ale je to perfektní pocit, maximálně si to užívám.
Čtrnáctého dubna vás čeká reprezentační sraz, jak nyní vyplníte přestávku před ním? Budete jen slavit?
(smích) Určitě to nevyplním jenom oslavami. Budu se muset věnovat škole, protože mě v květnu čeká maturita.
Jaké bude v národním týmu setkání s brněnskými hráčkami, které jste připravily o titul?
Myslím, že holky to budou brát sportovně. Musí to tak brát, protože my jsme to po celou dobu taky musely brát sportovně. Myslím, že holky to vezmou v pohodě.
