„Lepší mužstvo jsem ještě netrénoval. Máme za sebou kus práce, tým vypadá dobře a já už teď jen řídím hrozně drahé auto, které jede skoro samo. A moc si to užívám,“ září trenér Jan Šotnar, jehož ekipa v neděli před plným domem deklasovala v derby arcirivala z Děčína 97:78.
Jedenáct ligových výher v řadě je klubový rekord, s pohárem jich Sluneta napočítala dokonce třináct. Posledním, kdo s ní zametl, byl právě Děčín zkraje prosince. Báječné tažení hladových pand, které mobilizuje i fanoušky, trvá už dva měsíce.
„Hrajeme jednoduše,“ osvětluje Šotnar, proč je jeho parta v historické ráži. A na pomoc si vzal moudro italského renesančního umělce a vizionáře: „Leonardo da Vinci říkal, že v jednoduchosti je krása. A my se o ni snažíme. Snažíme se běhat, pohybovat se s míčem, pohybovat se bez míče. Na tom je založený náš systém. Nemáme složité signály, což hráčům vyhovuje. V útoku mají relativně volnost.“
Derby pro Ústí. Děčínu se vrátilo, jak se nám vysmívali, tvrdil Šotnar |
A to baví jak basketbalisty z města na Labi, tak publikum. „Z mého pohledu se na to i hezky kouká, protože nejsme moc svázaní taktikou, ale využíváme potenciál hráčů. Teď skoro na 90 až 95 procent,“ cítí mladý trenér. „Samozřejmě je prostor na zlepšení, ale útok je oukej. A když chceme bránit, jsme těžko zastavitelní.“ Teď Ústí nezastavitelné je.
„Je to fráze, ale já bych chtěl zase použít spojení, že zůstáváme pokorní. Samozřejmě, jednou to přijde. Co máme, to si užíváme, já určitě. Ale nejsme namyšlení,“ ubezpečil český lídr Ladislav Pecka.
Že žádný strom neroste do nebe, si uvědomuje i stratég Šotnar. „Pro mě je důležité, aby tým dál hrál stejně dobře. Nejsem naivní, že nepřijde soupeř, který nás porazí. Ale když se to stane, musí předvést opravdu kvalitní výkon. Nechceme, abychom se porazili sami,“ apeluje. „Třeba Děčín nás v první půli zaskočil, bojoval, hráli fakt jako válečníci. My však víme, že jsme silní, že se nám teď daří, že se potřebujeme vrátit do naší flow, pohody. A to se po přestávce povedlo.“
Bodu zlomu je notoricky známý. Po bídném startu Sluneta zatřásla kádrem a z klobouku vytáhla americké hvězdy. Rozehrávač Tony Hicks je zjevením, hned se stal MVP ledna, velký přínos má i Maishe Dailey.
„Dailey se uzdravil a rozšířil nám rotaci. Všichni stěžejní muži Svejcar, Martin, Hicks, Pecka a Johnson si najednou můžou víc odpočinout,“ libuje si Šotnar. Hicks je faktorem X. Parťáci vedle něj rostou a on vedle nich. Symbióza. „On je motor, který Sluneta od dob Mitchella a McFaddena neměla. Bez takového rozehrávače v dnešním basketu neuspějete. My ho máme, je skvělý i charakterově, je pořád nohama na zemi. Pomáhá týmu i na lavičce, zvedá ho, hecuje.“
Ústí se topí v euforii, ale cíle navzdory posunu tabulkou nemění. „Ačkoli jsme začali vyhrávat, pořád jsme byli osmí devátí a neměli nic jistého. Ne že bychom se tomu smáli, ale říkali jsme si, že stále vítězíme, ale jsme dole. Naštěstí se to prolomilo, neboť ostatní začali prohrávat. Cíl jsme splnili postupem do nadstavby A1. Teď se chceme vyhnout předkolu play off.“
Svoboda: Sluneta ucpala bednu, my byli hrozníAni děčínský trenér Tomáš Grepl nehodnotil nedělní krach v ligovém basketbalovém derby v Ústí tak drsně jako křídelník Válečníků Matěj Svoboda. „Nevím, jestli na nás dolehl tlak z derby, nebo jsme byli až moc sebevědomí po výhře v Brně. Ústí ve druhé půli ucpalo bednu, z naší strany tam nebyl žádný pohyb, bylo to hrozně statické, bránilo se jim pak lehce. Dostat 97 bodů, to je obrovské číslo. Máme lepší obranu, než co jsme předvedli, z naší strany to byl hrozný výkon,“ nešetřil kritikou Svoboda po porážce 78:97. Mluvil i o sobeckosti ve hře Válečníků, ale to kouč Grepl mírnil. „Matěj chtěl asi říct, že nám v útoku nešel míč úplně z ruky. Což platí hlavně o druhé půli. Rychle jsme přišli o těžce vybudované šestibodové vedení, začali jsme být nervózní, protože jsme Ústí nemohli v obraně zastavit a sami se prosadit v útoku. Hráči se to pak snaží strhnout a trošku to vypadá jako sobeckost. Já bych to takhle nenazýval, jde o naprosto normální jev, když začnete zápas ztrácet. V tom se musíme poučit, abychom to příště zvládli líp,“ vyzývá Grepl. Děčínu nepomohl ani příspěvek americké podkošové posily Dontae Brunera. „Nastřílel 14 bodů, měl 11 doskoků, to přesně od něj čekáme, jen ještě zapracovat na souhře. Přinesl nám daleko víc atletismu, výšku, která nám chyběla. Trochu problém je, jak je hubený, chybí tam nějaká kila. Ale zase nemůžeme chtít všechno. V možnostech, které jsme měli, je to výborný hráč a pomůže nám,“ věří trenér. Už ve středu čeká Válečníky další hit, střetnou se s mistrovským Nymburkem. Navíc do Děčína dorazí poprvé jako soupeř strůjce stříbrné éry Armexu Pavel Budínský, který nyní působí jako asistent trenéra v Nymburku. „Letos jsme je doma už porazili a budeme chtít domácí palubovku uhájit i ve středu,“ přeje si Svoboda. (obi) |