Útočný doskok soupeře. To byl ten problém, který zlomil Oregonu vaz. Problém, který nedovolil, aby Ducks dodali do majetku školy druhý titul. Ten jediný je z roku 1939, kdy se o šampiona NCAA hrálo vůbec poprvé.
Od té doby The O a jeho zelené dresy na Final Four chyběly. Dorazily až letos, do sedmdesátitisícového kotle v Glendale u Phoenixu.
Čtyřka mladých mužů, která tým dovedla takhle daleko, byla opět nepostradatelná a velice dobře zahrála i proti basketbalové šlechtě z North Caroliny.
Kalifornský rodák s řeckou matkou a řeckým pasem Tyler Dorsey nasázel 21 bodů - a to přitom zaostal na svým průměrem ze závěru sezony 23,6 bodu.
Na univerzitní poměry velezkušený Kanaďan Dylan Ennis, který už má v NBA svého mladšího bratra Tylera, přidal 18 bodů a šest doskoků.
Jeho krajan a skorojmenovec Dillon Brooks se před svým vyfaulováním dostal na 10 bodů a šest doskoků.
Zvonila hlavně čísla od dynamického Jordana Bella - 13 bodů, 16 doskoků a čtyři bloky.
Ale jejich tým měl proti mohutnějším soupeřům zásadní slabinu na doskoku. Částečně za to může i Bell, který prostě zanedbává povinnost věnovat se při doskoku svému hráči.
Hned v úvodu, kdy se North Carolina těžce prosazovala, dovolili Oregonští seriál druhých šancí. Jeden z prvních útoků Tar Heels se opakoval hned třikrát.
A v koncovce, když Oregon likvidoval vedení soupeře a v poslední minutě se z 71:77 dotáhl na 76:77, dostal k obratu ne jednu, ale dvě příležitosti.
Nejdřív Kennedy Meeks a po něm Joel Berry II. svou North Carolinu nepodrželi, v posledních šesti sekundách zahodili celkem čtyři trestné hody.
Jenže.
Jejich spoluhráči dvakrát doskočili.
Když se k míči čtyři sekundy před koncem dostal pořízek Kennedy Meeks, byl to už šestnáctý(!) útočný doskok Tar Heels v zápase a osmý(!) útočný doskok od Meekse samotného. A vteřiny utíkaly. Tři. Dva. Jedna... Oregon už nestihl další úmyslní faul, nic. Jen ten smutek.
Sestřih ze semifinále NCAA mezi North Carolinou a Oregonem
Takže Oregon dostal lekci a North Carolina školila. „Kdybych měl já, Roy Williams, vybrat jednu jednu věc, pak si myslím, že zápasy rozhoduje doskok. Je to jednoduché. Jedná se o jediný způsob, jak získat víc útoků,“ pronesl svou přednášku trenér vítězného týmu.
Tuhle filozofii potvrzují čísla. Williamsův kádr doskočí v útoku přes 42 procent svých neúspěšných střel - a je v tom nejlepší v celé NCAA.
Z pivota Meekse je prozatím hlavní hrdina rekordní 20. účasti North Caroliny Tar Heels mezi čtyřmi nejlepšími celky NCAA. Doskoků zvládl proti Oregonu celkem 14 a bodů vysázel 25, když proměnil 11 ze 13 střel.
Justin Jackson, největší z talentů mezi letošními univerzitními nástupci Michaela Jordana, doplnil Meekse 22 body. Theo Pinson ke své tradičně skvělé obraně dodal osm bodů i osm doskoků a navrch pět asistencí.
Po zápase je obstoupila obrovská radost. Který tým by dokázal ovládnout zápas, v němž za posledních pět minut a 50 sekund trefí jedinou střelu? „Takhle se zápasy nevyhrávají... Tedy, nám se to povedlo,“ oddechl si Pinson.
On a všichni jeho spoluhráči se mohou těšit na pondělní šanci vylepšit loňskou finálovou porážku. Tehdy nestačili na Villanovu a po prohře trojkou z poslední sekundy rozplakali přítomného Jordana.
Proti celku Gonzagy, který v této sezoně neuspěl pouze v jediném utkání, chtějí v nejlepším basketbalistovi všech dob vyvolat zcela jiné pofinálové pocity. Konec konců dělají to i pro sebe.
Postupová radost hráčů North Caroliny
WE'RE GOING BACK TO THE #NATIONALCHAMPIONSHIP!!! #GetIntoIt https://t.co/eB0Jy7b7Vj
