S katalánským gigantem ani ve druhé sezoně nedošel k titulu. Zase slavil Real Madrid. „Hrajete tak dlouho, bojujete až do konce a zase nejste první... Aspoň rychlý přesun trochu pomáhá,“ říká k novému úkolu, jenž zní: projít s Českem na olympiádu do Ria.
Jedinečnou šanci musí zastřešit právě on, spolu s Janem Veselým jasně největší eso reprezentace - což ostatně naznačili už při úterním duelu s Tuniskem. Čtyřiadvacetiletý dříč i showman v jednom uzavřel dlouhé skládání týmu; Satoranský se k parťákům po sezoně přidal až tento týden.
V úterý po poledni zamířil na autogramiádu, večer do přípravy s Tuniskem. A životní šance se blíží... „Profesionální basket je nastavený tak, že odehrajete obrovský zápas, prohrajete finále a za tři dny je tu nová akce. Frustrace trvá, chtěl byste se k tomu vracet,“ líčí. „Ale beru to pozitivně. Po roce jsem zase s klukama a máme možnost udělat obrovský úspěch.“
Loni Satoranský na evropském šampionátu okouzlil nejen smečemi či souhrou s Veselým. Češi si sedmým místem na Eurobasketu vybojovali právo startovat na bleskovém turnaji v Bělehradě. Olympijská kvalifikace trvá jen od pondělí do soboty.
„Bylo to atypické, polovina týmu během přípravy chyběla a sešli jsme se na poslední chvíli,“ uznává Satoranský. A české výhody? „Hrajeme spolu téměř čtyři roky, z toho lze těžit. Vždyť na pořádný trénink dojde až v Srbsku,“ připomíná tři pražské generálky ve třech dnech.
V časové tísni budou právě individuality jeho ražení dost možná klíčové. Basketbalové hvězdy jsou dotlučené po klubových povinnostech. V Bělehradě do toho přijde divočina v hledišti v hale Kombank Arena pro 25 tisíc fanoušků.
„V přípravě nečekám krásný basketbal, první zápasy bývají těžké. Ale musíme naplno využít každé minuty, abychom naladili formu na Lotyšsko,“ cílí Satoranský na prvního soka v Bělehradu.
Pak přijdou Japonci („Tak atypičtí, že se na ně člověk nepřipraví.“), následně dle plánů postup do semifinále, v něm ideálně Portoriko a na závěr velký duel o vše proti domácím, po němž vítěz bude vzývat Rio... Nebo ne, Tomáši?
„Hodně lidí nás vidí ve finále proti Srbsku, ale takhle to není. Byla by to chyba,“ varuje. Ale zároveň věří: „Individuálně jsme určitě každý dál než loni. Teď jde o to, jestli to spojíme a zopakujeme formu i styl. Což bude náročné.“
Kdo ví, kam pak z Bělehradu zamíří, novou destinací může být i NBA, v zámoří je o něj zájem. „Na to teď nemá cenu myslet. Máme málo času se vůbec připravit s týmem, budoucnost se bude řešit až po Bělehradě,“ říká. Není nutné dodávat, že jako účastník olympiády by měl větší šance i v tomto směru.