Jméno na jeho dresu skutečně odkazuje na české předky. „Ano, moje příjmení je určitě české. Snažil jsem se dohledat, odkud přesně pochází, řešili jsme dokonce i možnost získání českého pasu. Teoreticky by bylo skvělé si jednou zahrát za českou reprezentaci, ale bude to hodně složité,“ říká čtyřiadvacetiletý Američan.
A má pravdu. Pravidla pro udělení občanství jsou sice vstřícná k potomkům Čechoslováků, jeho předek však odešel už mnohem dříve. Podle rodinných záznamů sahají jeho kořeny do Česka zhruba do poloviny devatenáctého století. Od té doby se však rodina postupně přesunula do Spojených států a přímé vazby na dnešní Českou republiku se časem vytratily. I přesto zůstává na radaru kouče národního týmu Luboše Bartoně.
„Bavíme se tedy zřejmě o vazbě nejméně čtyři generace zpět. Vzhledem k tomu je šance na získání občanství poměrně malá,“ dodává.
Realizační tým českého výběru ho při tom dosud sledoval. „Je na radaru trenéra reprezentace Luboše Bartoně. Samozřejmě výhledově. Je vidět, jak je šikovný na balonu, ale pro reprezentaci byl dosud daleko,“ vysvětloval po jeho příchodu kouč Brňanů Martin Vaněk.
Rodina se přesto snažila dohledat víc informací. „Táta se loni snažil najít víc údajů o rodině a objevil jednoho člověka se stejným příjmením, ale ten už bohužel před zhruba rokem zemřel. Takže šance na konkrétnější spojení s rodinou v Česku je dnes opravdu malá,“ vypráví Cisarik.
Posedlý „babičkou“
České prostředí však pro něj není úplnou novinkou. Už jako student střední školy krátce navštívil Prahu a na cestu dodnes vzpomíná.
„V Praze jsem byl asi před osmi lety. O českou kulturu se určitě zajímám, ale přiznávám, že toho ještě moc neznám. Vím, že mě čeká hodně objevování,“ říká.
Češtinu zatím zvládá jen v několika slovech. Jedno z nich si pamatuje velmi dobře. „Když jsem byl v Praze, byl jsem posedlý jedním slovem – babička. To si pamatuju dodnes. Teď se snažím naučit čísla a už umím říct děkuji. Ale zatím je to jen začátek,“ usmívá se.
Do Brna přichází po pěti sezonách v americké univerzitní soutěži NCAA, kde si postupně vybudoval pověst výrazného střelce. V posledním ročníku v dresu Nova Southeastern zapisoval v průměru necelých devatenáct bodů a sedm doskoků na zápas.
Dlouhodobě si navíc držel velmi solidní úspěšnost střelby z trojbodové vzdálenosti, která se během pěti univerzitních sezon pohybovala těsně pod hranicí čtyřiceti procent. První profesionální zkušenost v Evropě sbíral letos ve Švédsku v týmu z Norrköpingu, který patří mezi nejlepší celky tamní soutěže a aktuálně se dělí o první místo v tabulce.
„Byla to pro mě velká škola. Evropský basketbal je jiný – víc fyzický a možná ještě rychlejší, než jsem byl zvyklý z univerzity. Trvalo mi chvíli, než jsem se adaptoval,“ popisuje Cisarik.
Ve švédském týmu měl poměrně jasně vymezenou roli. „Měl jsem přinášet energii, hrát tvrdou obranu a proměňovat otevřené střely. To je něco, co považuji za svou silnou stránku,“ vysvětluje.
Podle Vaňka právě tyto vlastnosti do brněnského týmu zapadají. „Jsme velmi rádi, že se Ryker stal součástí Basketu Brno. Je to hráč s velkým potenciálem, výbornou energií a mentalitou, která přesně odpovídá tomu, jakým směrem chceme jít,“ říká kouč úřadujících vicemistrů.
Ostrostřelec z dálky
Nový americký křídelník má podle něj pomoci především vylepšit statistiky z trojkového perimetru. „Ryker je typickým střelcem z dálky. Ve srovnání s loňským trojkařem Ethanem Chargoisem je asi slabší ve hře zády ke koši, ale je ještě lepším střelcem z dálky. Pomůže nám tam, kde máme momentálně trošku větší problém,“ vysvětluje Vaněk.
Jako dítě v cukrárně. Brno ztrácí eso, po Williamsovi skočili v Hamburku![]() |
Brněnský Basket reagoval jeho příchodem na zranění amerického rozehrávače Keyshauna Langleyho i odchod Jacoba Grovese. Nejvíce ale řeší konec do prosince nejlepšího hráče ligy Rosse Williamse. Cisarik tak má rozšířit rotaci na křídelním postu. 206 centimetrů vysoký hráč může nastupovat jak na klasickém křídle, tak i jako podpora v podkošovém prostoru.
Českou ligu zatím poznává jen krátce, přesto už si stihl udělat první obrázek o jejím stylu. „Řekl bych, že česká liga je o něco víc fyzická. Souboje v clonách jsou náročnější a hráči jsou hodně zkušení,“ říká Cisarik.
Podle něj má soutěž zároveň solidní kvalitu napříč týmy. „Zatím jsem tu odehrál jen pár zápasů, takže je brzy dělat velké závěry. Ale mám pocit, že česká liga má velmi dobrou úroveň,“ dodává.
Jeho tým má za sebou v nadstavbové části Národní basketbalové ligy pět zápasů a aktuálně drží třetí místo v tabulce. Po čtyřech porážkách dokázal před reprezentační pauzou ukončit nepříjemnou sérii domácím vítězstvím nad Ostravou 100:88.
Právě v tomto utkání se Cisarik poprvé ukázal domácím fanouškům a během třiceti minut na palubovce zaznamenal osmnáct bodů. „Spoluhráči mě dobře nacházeli v otevřených pozicích, podařilo se mi proměnit několik střel a díky tomu mi narostlo sebevědomí,“ popisuje čahoun.
Pan Asistent. A nejen to. Pavlík o roce v USK, brněnských přích i posouvání hráčů![]() |
Sám přitom přiznává, že jeho nástup v Brně byl poměrně rychlý. „Přiletěl jsem ve čtvrtek, absolvoval dva tréninky a v neděli už startoval do zápasu v Ústí. Předtím jsem tři týdny nehrál žádný soutěžní zápas, takže adaptace nebyla jednoduchá,“ omlouvá svůj nevýrazný výkon v premiéře.
Přesto věří, že si v týmu postupně najde pevné místo v rotaci. „Kluci mě přijali skvěle, jsou otevření a vstřícní. Myslím, že máme velmi dobrou partu. Je to skupina hráčů, která chce vyhrávat, a to je pro mě nejdůležitější,“ dodává Cisarik.


























