V Novém Jičíně odehrál tři sezony. Při sobotní exhibici patřil k největším hvězdám, které se v novojičínské hale objevily. Do ní fandové klubu svolali bývalé hráče klubu, aby si společně připomněli 19 sezon, které novojičínské mužstvo odehrálo na špici nejvyšší české soutěže, než klub před dvěma roky zkrachoval.
Jaké to bylo, zase si zahrát v Novém Jičíně?
Bylo to fajn, zahrát si i setkání s bývalými spoluhráči a hlavně s fanoušky.
Kdy jste naposledy držel míč v ruce?
Před čtrnácti dny a pak před jedenácti měsíci. Už to není potřeba, abych ho držel. Věnuji se jiným sportům, které tolik nebolí.
A to jsou?
Spíš si nyní chodím zapinkat badminton a dělám sporty, na které jsem předtím neměl čas a kde nemusíte tolik běhat. U badmintonu je pohyb jiný, kratší, výbušnější.
Basketbal vám nechybí?
Dělal jsem ho dlouho, nějaký extrémní hlad po něm nemám. Už jsem si svoje s basketem užil. Rád na to vzpomínám, ale že bych měl nějakou touhu dál hrát basket, tak to nemám. Vítám ale podobné akce, jakou byla ta v Novém Jičíně. To je zpestření. A všechna čest novojičínským fandům, že takovou exhibici uspořádali. Bylo to úžasné.
Takže jste nad tím, jestli máte přijet, vůbec neváhal?
Ne, enormně mě pozvání potěšilo. Vždyť zdejší publikum patřilo k nejlepším v republice a v sobotu bylo vidět, jaký je ve městě hlad po basketu. Ti lidé tady basket milovali. My jsme vyhrávali a fandové nám to vraceli obrovskou podporou. Bylo to krásné.
Tudíž i vám vrcholový basketbal v Novém Jičíně chybí?
Je to neštěstí, že se tady už Mattoni NBL nehraje. Basket tady k tomuto městu a celému regionu patřil. Pevně ale doufám, že se jednou do Nového Jičína podaří špičkový basket vrátit.