„Tohle mistrovství už nebereme jako zkoušku, ale chceme na něm uspět. To znamená hlavně postoupit ze skupiny,“ nastiňuje 58letá Ptáčková pro iDNES Premium.
Trenérkou jste prý chtěla být už od dvanácti let. Opravdu?
Ano. V hlavě mi prostě sepnulo, že jednou budu koučovat, byla to otázka nějaké sekundy. Jestli hrálo nějakou roli to, že jsem do toho trenérům už v tak útlém věku povídala? Těžko říct. Prostě jsem nějak vycítila, že trenéřina je něco, co chci dělat.
Co vás na ní tolik baví?
Ráda si zahraju cokoliv. Sportu jsem se původně chtěla věnovat co nejdéle jako aktivní basketbalistka, ale po vážném zranění jsem uspíšila přechod do trenérské pozice. A čím jsem starší, tím větší mám pocit zadostiučinění, že můžu posouvat mladé hráčky.
Máme od každého něco a holky se navzájem doplňují.
