Váš výkon byl jaký?
Velmi rozpačitý, kdybych to měl říct diplomaticky.
Brno vedlo až o 18 bodů. Proč?
Vlítli na nás, padaly jim tam střely. My jsme v prvním poločase hráli tak, jako kdybychom neměli žádnou přípravu. Jako bychom nevěděli, kdo jsou střelci, jaké akce hrají. Vůbec nic se nám nedařilo.
Takže o přestávce byla bouřka?
Spíš jsme dali hlavy dohromady, abychom se začali soustředit. Protože to vypadalo, jako kdybychom všichni byli někde na Vánocích.
Jak pracuje psychika basketbalisty, když prohrává o osmnáct bodů?
Někdo se uzavře a chce to zvrátit sám, ale to je cesta do pekel. Správně by se kluci měli semknout a udělat nějakou šňůru, aby se přiblížili na míň než 10 bodů. S tím už se dá hrát.
Jak měla vypadat vaše vyrovnávací akce? Zdálo se, že se k vám dostal míč spíš náhodou.
Mělo to vypadat trošku jinak. Ale poslední akce jsou vždycky takové, že když ubývá čas, tak soupeři zdvojují a nechávají volného hráče na druhé straně. Já jsem správně dostal míč a byl to pro mě snadný koš.
Teď vás čeká Středoevropský pohár, jak jej berete?
Co se mě týká, tak radši skončím druhý v lize než první v poháru. Ale když jsme na hřišti, jdeme vždycky za vítězstvím. Všichni kluci mají basket spíš jako koníček než jako práci, a když můžete hrát se slušným soupeřem, tak je to vždycky svátek.