„Když se mi ozval reprezentační trenér (Luboš Bartoň), tak mě to překvapilo,“ uvedl devětadvacetiletý výborný střelec Svoboda. „Ale jak jsem už dříve zmiňoval, vždycky jsem byl připravený reprezentovat, takže mě to moc potěšilo.“
V předkvalifikaci vás 27. srpna čeká Belgie venku a tři dny nato Norsko v Praze. Dál projde jen jeden tým. Jaké máte šance?
Momentálně to je pro nás velká neznámá, protože nevíme, v jakém složení naši soupeři budou. Belgie má dokonce i nového trenéra. Spíše to bude o nás, jak se my dokážeme za tuhle krátkou dobu připravit a sehrát, v jaké formě budeme.
Ani Satoranský, ani Krejčí. Basketbalistům budou v předkvalifikaci ME scházet opory |
K tomu vám mimo jiné chybějí Tomáš Satoranský, Vít Krejčí a James Kárník.
Belgičané jsou v předkvalifikaci jeden ze silnějších soupeřů, ale věřím, že bychom je – stejně jako Nory – mohli porazit i bez těch klíčových hráčů. Přece jenom to nejsou takové basketbalové velmoci jako například Srbsko, Německo nebo Španělsko. Můžeme se s nimi rovnat i bez největších opor.
Vás osobně čeká hodně ostrý start do sezony, protože dva týdny po reprezentaci pojedete s Opavou do Bulharska na kvalifikaci Ligy mistrů.
Je to tak. V Opavě vynechám dva přípravné zápasy. S trenérem (Davidem Zachem) jsem vše samozřejmě konzultoval a oba jsme se shodli, že reprezentace se neodmítá. A to přesto, že jsme v tomhle období chtěli pracovat na nějakém mém zapracování do opavského týmu. Věřím, že to zvládneme během dvou týdnů, až se vrátím z národního mužstva. Už teď jsem ale do týmu po lidské stránce zapadl velmi dobře, vše si sedlo. Určitě s klukama najdeme společnou řeč i na hřišti.
Pomohlo vám, že v Opavě je hodně hráčů, které znáte ještě z Ostravy, kde jste začínal?
Jo, jo. Nešel jsem do úplně neznámého prostředí. Většinu kluků znám a velmi rychle jsem se v kabině, aspoň tomu věřím, dokázal naladit na jejich vlnu.
Matěj Svoboda z Nymburka zakončuje.
Opava bývala čistě český tým. Nyní bude mít druhou sezonu za sebou tři cizince. Jak to vnímáte?
Tak to je. Jde o odraz dnešní doby, kdy je českých hráčů nedostatek. A pokud chceme být konkurenceschopní nejen v lize, ale i v Evropě, potřebujeme tým doplnit o cizince. Nemusíme si nic nalhávat, cizinci mají své kvality, které se u českých hráčů těžko hledají. Ať jde třeba o atletičnost a podobně. Dnes je to nevyhnutelná věc. A nejde jen o jejich kvalitu, ale i o nutnost mít širší kádr. Mužstvo z dvanácti českých kluků by se nám skládalo horko těžko, abychom měli potřebnou kvalitu.
Co si od angažmá v Opavě slibujete?
Doufám, že budeme hrát nahoře, že budeme bojovat o nejvyšší příčky v české lize. A také že se úspěšně popereme v Evropě, ať už v kvalifikaci Ligy mistrů, anebo případně ve FIBA Cupu. Snad si jako tým sedneme a budeme předvádět dobrý basket. Věřím, že budeme schopni navázat na minulou, bronzovou sezonu. A třeba uhrajeme i lepší výsledek. (usměje se)
Do Opavy jste přišel z Nymburka, s nímž máte šest titulů, takže víte, jak těžké je pro ostatní týmy v takové konkurenci uspět, že?
Určitě to nebude snadné. Ale... Jsem vítězný typ. Rád vyhrávám. A věřím, že takových nás je v Opavě víc. Mým snem je ještě jednou zvednout tu trofej nad hlavu. Doufám, že se mi to podaří.
Opava místo Nymburku. Matěj Svoboda mění působiště z rodinných důvodů |
Do Opavy jste šel i kvůli tomu, abyste se s rodinou vrátil domů, do Ostravy, kde máte dům. Z NH Ostrava vás nikdo neoslovil?
S tamním manažerem (Tomášem Ostarkem) mám sice dobrý vztah, ale o návratu jsme se nebavili. V kontaktu jsem byl jenom s Opavou. Zdejší klub mě zaujal svou profesionalitou a výborným zázemím. Těším se na fanoušky, na žluté peklo.
Hrálo ve vašem rozhodnutí vrátit se blíž k domovu i to, že se nymburský klub spojil se Slavií a stěhuje se do Prahy?
Nechci říkat, že úplně ano, ale pomohlo to. V Nymburce by se zůstávalo jednodušeji. Nijak se netajím tím, že se mi sloučení nelíbilo, i když chápu, proč k němu dochází (z ekonomických důvodů – pozn. red. ) a respektuji ho. A je pravděpodobné, že kdybych neměl rodinu a touhu vrátit se do Ostravy, tak bych asi neměl problém setrvat i v Praze. Ale vzhledem k těm všem okolnostem bylo sloučení faktorem, který mi nehrál do karet.
