Ústřední roli čtyřiadvacetileté pivotky ve třetím finále lze snadno zpochybnit. Vždyť se od stavu 47:47 se do bodových tabulek nezapsala. Jenže bez jejího příspěvku z první půle by nuselským sokolkám, hrajícím pod značkou Vysoké školy ekonomické, už sezona skončila. A sparťanky z Basketbalové akademie by po roce slavily návrat do Ženské basketbalové ligy.
"Kdy naposledy jsem dala tolik bodů? To si vážně nevzpomenu," smála se po zápase pražská pivotka. "Hrát ŽBL je přece jen něco úplně jinýho než první ligu. No ale samozřejmě jsem ráda, že se to povedlo, zatím se mi tu moc nedařilo," povídá kmenová hráčka VŠ Praha, která sezonu končí hostováním.
Jaké faktory podle vás rozhodly třetí finálový zápas?
Já myslím, že to bylo hodně o štěstí. Oba týmy hrozně moc chtěly, jenže to bylo nervózní. Obě strany udělaly spoustu chyb.
Vy osobně jste převzala otěže zápasu, když tým ve druhé čtvrtině prohrával. Sedmi body v řadě jste otáčela skóre. Kde se to ve vás vzalo? Snad pocit odpovědnosti od hráčky z vyšší soutěže?
Ne, to určitě ne. Vždycky to na někoho vyjde. Bylo to jenom tím, že mi přihrály do pozic, kdy jsem byla volná. Já nejsem typ hráče, který by chtěl něco brát na sebe.
Už po třech čtvrtinách jste měla čtyři fauly a v koncovce se na palubovce neobjevila. Bylo to proto, že vás trenérka šetřila?
Jo, bylo to tak. Šetřila mě pro závěr. Jenže holky se rozehrály, hrály super a nebylo důvod, abych to tam já šla zkazit.
Projevila se na hřišti u sparťanek vyšší míra únavy? Tři z nich - Adéla Filařová, Michaela Muchová a Hana Šmídková - byly s dvacítkou na turnaji v Číně, kde odehrály devět zápasů.
Já myslím, že ne. Znát to nebylo. Filařová měla být zraněná, ale stejně dala spoustu bodů. Jako obvykle. Takže ne, znát to nebylo.
A naopak - necítily jste se vy po více než dvoutýdenní pauze nerozehrané?
Kromě toho, že jsme pořád trénovaly, jsme odehrály i nějaký přátelák. Připravený jsme byly tak akorát.
Třetí zápas máte za sebou, co ten čtvrtý? Je to tak, že jste právě našly na Spartu recept?
Já myslím, že rozhodne, kdo na hřišti nechá víc. My rozhodně vyhrát chceme, budeme bojovat. Vždyť by to mohl být poslední zápas. My soupeře dlouhodobě velice dobře známe. Víme, čím je nebezpečnej. Spíš se musíme vyvarovat našich chyb a máknout si v obraně. Nusle stojí o nejvyšší soutěž, chceme si to vybojovat.
Vezmu vás za slovo: řekla jste: "Nusle stojí o nejvyšší soutěž." a pak "Chceme si to vybojovat." Jak to s vámi vypadá do budoucna? Kde budete působit?
Tak to je otázka. Nevím. Vůbec nevím, jak to bude...
