Holešínská zamířila do zámoří z brněnských Žabin. Jako střelecké křídlo táhla moravský klub i mládežnické reprezentace, Česko jí však bylo malé. Rozhodla se pro NCAA. Ačkoliv do Ameriky odcházela jako jedna z nejtalentovanějších mladých hráček, přechod do univerzitní soutěže pro ni nebyl snadný.
„Kvůli mládežnickému mistrovství Evropy jsem do Illinois přiletěla až pár týdnů před začátkem školy a zmeškala tak letní přípravu. Ze začátku jsem měla problémy v obraně. Každý den jsem musela tvrdě pracovat na své hře,“ vzpomíná na své začátky Holešínská.
Vítězné oslavy basketbalistek Illinois:
Our #MondayMood after yesterday's win...
#ILLINI | #JoinTheFight https://t.co/To7YaQGT2e
Po její první sezoně navíc u týmu skončil hlavní trenér Matt Bollant a jeho místo zaujala Nancy Faheyová. Ačkoliv v NCAA nejde o nic neobvyklého, pro hráčky se většinou jedná o velkou výzvu. „Nová trenérka změnila v podstatě úplně všechno, ale myslím, že jsme se s tím jako tým dokázaly vypořádat,“ vzpomíná.
Na University of Illinois studuje již čtvrtým rokem, bílo-oranžový dres ale obléká teprve třetí sezonu. O tu minulou ji připravilo těžké zranění kolene. Na podzim 2018 si během tréninku přetrhla přední zkřížený vaz a čekala ji dlouhá rehabilitace.
„Celý proces byl určitě hodně náročný. Po zranění jsem musela čekat skoro měsíc na operaci, což byla asi ta nejtěžší část. Pak už šlo všechno docela rychle, protože se koleno každý den zlepšovalo,“ popisuje Holešínská.
Rodačka z jihu Moravy strávila celý ročník na lavičce a v době tréninků poctivě rehabilitovala. A jak sama přiznává, zranění ji hodně naučilo.
„Připomnělo mi, že nesmím brát nic jako samozřejmost. Předtím jsem si nikdy nemyslela, že si budu muset projít něčím takovým. Celá rehabilitace mi taky ukázala, že mentální stránka sportovce je často důležitější než ta fyzická. Občas jsem musela být hodně trpělivá a dělat jenom to, co mi doktoři povolili,“ ohlíží se zpátky.
Základní pětka University of Illinois - s Petrou Holešínskou jako hlavní postavou
„Zranění mi dalo šanci pracovat na sobě individuálně. Hodně jsem pracovala na střelbě, což se určitě ukázalo v letošní sezoně. S naší kondiční trenérkou jsem taky hodně pracovala na kondici, stabilitě, rozsahu pohybu i posílení zraněné nohy,“ popisuje nedostatky, na kterých bylo třeba zapracovat.
Holešínská na univerzitu přišla v roli elitní snajperky. Během prvního roku proměnila solidních 36 % střel za tři body, její úspěšnost však během druhé sezony klesla na 30 %. I v tomto ohledu ji zranění pomohlo.
„Určitě jsem strávila v hale daleko víc času než kdy předtím. Jelikož jsem nemohla trénovat s týmem, skoro každý den jsem zůstala po tréninku sama nebo s jedním z našich trenérů. Střelba byla hned po operaci v podstatě jediné, na čem jsem mohla pracovat.“
Tvrdá práce se vyplatila; Holešínská se po více než roční pauze vrátila o dost silnější. Během svého prvního zápasu po zranění se blýskla kariérním maximem 29 body. „Na palubovce jsem se cítila určitě skvěle. Byl to víc než rok od té doby, co jsem hrála poslední zápas a hrozně jsem se těšila zpět na hřiště,“ glosuje návrat.
Starting the season with a
@pholesinska knocked down a career-high 29 points in yesterday's season opener!
#Illini https://t.co/Bswb1iXef8
A skvělými výkony Holešínská pokračuje. Fighting Illini vyhrály devět z úvodních jedenácti zápasů a česká reprezentantka patří jako členka základní sestavy mezi opory týmu.
„Moje role v týmu rostla každým rokem a určitě nám pomohlo, že hodně holek je tu už čtyři roky,“ hodnotí Holešínská probíhající ročník. „Většina z nás hrála hodně minut už od první sezony v Illinois a na hřišti se to často projevuje, protože se známe daleko líp.“
S průměrem 15,2 bodu na zápas nejlepší střelkyní týmu. Její procentuální úspěšnost střelby zpoza tříbodového oblouku ovšem sahá až za hranice týmových statistik - Holešínská proměňuje 47,4 % střel, což ji řadí na sedmé místo v celé NCAA.
Nechybělo přitom mnoho a český basket by měl o jedno zvučné jméno méně. Holešínská totiž jako dítě v rodném Vracově začínala s tenisem. „Můj taťka hrál tenis, a tak jsem ho hrála také. Jednoho dne se nás učitel ve škole ptal, jestli někdo nechce hrát basket. Já jsem chtěla, taťkovi se to ale moc nelíbilo,“ vzpomíná. „Nakonec přece jen povolil. Chvíli jsem dělala oboje, ale tenis mě nebavil. Jsem ráda v týmu a obklopená lidmi.“
Petra Holešínská z Illinois na střeleckém tréninku
Díky basketbalu se dostala nejen do Spojených států, ale i do Austrálie, kam univerzita v Illinois vyrazila v rámci letní herní přípravy.
„Ten výlet byl určitě mým největším zážitkem za poslední čtyři roky, co jsem tady. Celkově jsme v Sydney, Melbourne a Cairns strávily jedenáct dní a odehrály tři utkání proti australským profesionálním týmům. Tým se za tu dobu hodně sblížil a všichni si to hrozně užili,“ popisuje. „Navštívily jsme krokodýlí a klokaní farmu, operu v Sydney nebo mrakodrap v Melbourne. Celý tým včetně trenérů taky vylezl na most v Sydney a většina z nás šnorchlovala okolo Velkého bariérového útesu. Austrálie byla rozhodně zážitek na celý život a jsem moc ráda, že jsem se tam díky basketu mohla podívat.“
