Co konkrétně vaši svěřenci dělají špatně?
Vázne nám souhra. Z každého soupeře, který proti nám nastoupí, děláme superstřelce. Nefungují nám automatismy, které jsme měli výborně naučené. Opravdu nevím, čím to může být.
Máte pocit, že se na vás podepsala loňská odpískaná sezona kvůli koronaviru?
Možná ano. Jsme vlastně jediní, kteří v tom období nemohli ani trénovat.
Kudy podle vás vede cesta z krize ven?
Musíme začít každý sám u sebe. Zlepšit se, prostě věřit, že tohle období konečně zlomíme. Nic jiného nám nezbývá.
Asi se ani nemusím ptát, zda se letošní nepříznivá série podepsala na sebevědomí mužstva...
Hráče se nám zatím nedaří dostat do pohody - a ano, mají nahlodané sebevědomí. Soupeři jsou sehranější, už taky proto, že naše sestava se pořád liší, v pátek je jiná a v neděli taky. I na nás, na trenérech, je, abychom situaci zlepšili, a pokud možno rychle.
Nepotřebují teď hráči spíš psychologa než trenéra?
O mně se říká, že jsem spíš motivační kouč, takže mluvit s nimi by nemělo být těžké. Musíme hlavně přestat myslet na nějakou sérii a dělat to, co nám jde.
A to je konkrétně co?
Rozhodně není náš styl bušit do postavené obrany. Vždycky jsme hráli rychle a tvrdě v obraně. V minulých sezonách jsme se pyšnili jednou z nejlepších obran, teď ale dostáváme v každé čtvrtině dvacet bodů. To na sebevědomí nepřidá.
V dalším kole se představíte ve Zlíně, kterému se letos zatím taky zrovna nedaří.
Třeba zrovna tohle bude ten jeden zápas, který potřebujeme, abychom to celé zlomili. Není důvod panikařit, ale nějaká ta pozitivní reakce už přijít musí.
Jenže se hraje v pátek, kdy většinou lepíte sestavu...
Já vím, ale říkal jsem klukům, že musí udělat možné i nemožné, aby mohli jet. A prakticky všichni řekli, že se to pokusí zařídit.
