"Asistenta jsem sice dělal jen rok, ale už jsem cítil, že mi to nic nedává. Proto jsem využil šanci, která se mi naskytla v Pardubicích,“ prohlásil 46letý trenér, který na východě Čech podepsal dvouletou smlouvu.
Zhruba po 20 letech se vracíte na místo svých basketbalových začátků. Jaký je to pocit?
Samozřejmě je v tom kousek nostalgie. Člověk si rád vzpomene na příjemné věci. Už dávno odeznělo, že jsem tady jako hráč nedostal šanci a nemohl hrát.
Proč jste vlastně tehdy z Pardubic odešel a v lize se výrazně prosadil až v Dukle Olomouc?
Tto bylo celkem jednoznačné. Jako rozehrávač tady byl na prvním místě Jarda Kantůrek. Když starší hráč cítí, že se na jeho místo tlačí někdo mladší, dějou se různé věci. Ale to už nemá cenu rozpitvávat.
S Jaroslavem Kantůrkem se v příští sezoně potkáte jako soupeři. Trénuje nováčka ze Sadské.
Už jsme se potkali jako hráči. Já hrál za Duklu Olomouc a on v Pardubicích. Tehdy to na hřišti trošku jiskřilo, ale nikdy naše souboje nepřekročily hranici únosnosti. Chtěl jsem mu ukázat, že jsem na to měl a že se v Pardubicích mýlili. Teď v rolích trenérů to bude o něčem jiném.
Před vámi je první prvoligová štace v roli hlavního trenéra. Hodně jste pardubickou nabídku zvažoval?
Dělat asistenta není špatná práce. Občas se ale názory rozcházejí. Nad vámi je hlavní kouč a ten má poslední slovo. Jít do Pardubic bylo jednoznačné rozhodnutí.
A co sportovní hledisko? Jdete ze špičkového týmu, který naposledy získal stříbro, do klubu bojujícího v posledních letech stále o záchranu.
Člověk samozřejmě zvažuje všechny okolnosti. Pardubický basket má dlouholetou tradici. Poslední roky jsou sice špatné, ale vše závisí na ekonomické situaci. Když se nějaký klub rozhodně, že bude dobrý a sežene peníze, tak to dokáže. Pardubice se s tímto problémem potýkají delší dobu. Uvidíme, jak se s tím vypořádáme a zda třeba seženeme dalšího silného sponzora.
Jaké plány tedy máte pro svůj trenérský debut?
Jednoznačně chci bojovat o účast v play-off. To je v současnosti asi pardubické maximum. Přál bych si, abychom nebojovali o záchranu až do konce soutěže a mohli jsme dát šanci našim mladým nadějným hráčům. Určitě bych ale chtěl velkého potenciálu v mládeži využít.
Bez zkušených opor se ale neobejdete. Momentálně jich v Pardubicích není moc.
To je naše priorita. Sháníme aspoň tři zkušené hráče, kteří by tvořili osu týmu. Máme nějaké v hledáčku a vypadá to slibně. Především potřebujeme pivota. To je dlouhodobý problém a nejen v Pardubicích. V Česku jich moc není, musí se kupovat z ciziny. Tam ho hledáme, zatímco po rozehrávači a křídle se rozhlížíme doma. Jednáme třeba s Novotným z Nymburku. V úvahách padla i jména jeho spoluhráčů Trnky nebo Votroubka, ale ti jsou asi nad naše finanční možnosti.
V minulé sezoně Pardubicím hodně pomohl příchod mexického pivota Ávily. Máte o něj zájem?
Byla by to velká posila, ale bohužel až od ledna po skončení mexické ligy. Určitě bych ale byl rád, kdybychom s ním jednali.
Kdy by se mohly nové posily v Pardubicích objevit?
Trénujeme do pátku a po dovolené zahájíme přípravu na začátku srpna. V tu dobu by se tady měli noví hráči objevit. Je zbytečné uzavírat s nimi smlouvu před prázdninami. Pokud ale budeme usilovat o cizince, musí to být nadprůměrný hráč, který bude vynikat v celé lize. Kupovat zahraniční posily na úrovni českých hráčů nemá smysl.