Petr Czudek, trenér Opavy

Petr Czudek, trenér Opavy | foto: František Mazáč

Aby nám ta Liga mistrů nezlomila vaz, přemítá kouč Czudek. Ale těší se

  • 9
Jako hráč zažil, jaké to je porazit ve finále basketbalové ligy Nymburk. Jenže od té doby uplynulo 15 let a nyní Petr Czudek stojí proti témuž klubu v roli trenéra Opavy.

Už jen čtvrteční výhra udrží basketbalisty Opavy ve hře o titul, který naposledy získali v roce 2003. Od té doby má národní liga jediného vládce – Nymburk.

Opavané první utkání na půdě soupeře prohráli 90:114. Nyní svého soka hostí od 18.00.

„Pokusíme se o zdánlivě nemožné, vrátit sérii do Nymburka. K soupeři máme respekt, ale nebojíme se ho. A budeme mít výhodu šestého hráče - domácí publikum,“ uvedl opavský kouč Petr Czudek.

Pamatujete si ještě na finálový triumf Opavy nad Nymburkem v roce 2003?
Jasně. Nastoupili jsme v Ostravě (kvůli výtržnosti fandů nesměli Opavští hrát ve své hale) a vyhráli. Ovšem to byl úplně jiný Nymburk. Tehdy jsme my v Opavě měli v týmu spoustu reprezentantů. Teď je to naopak.

Tušil jste tehdy, že začíná nymburská nadvláda?
Už v té době bylo znát, že Nymburk začíná vítěznou sérii. Byli tam kvalitní zahraniční hráči, silní Češi. Nastartovali svou nynější éru, i když asi ani sami nečekali, že bude trvat tak dlouho. Klobouk dolů, že jsou stále schopni klub ekonomicky zabezpečit a hrát kvalitně i v Evropě. My jsme titul tehdy vydřeli zkušenostmi.

„Proti Nymburku musíte hrát skoro gambling. Nesmíte přejít žádnou pozici, trefovat se a hrát nadoraz. Jakmile začnete pochybovat a oni to vycítí, nemilosrdně vás potrestají.“

Tehdy jste Nymburk porazil jako hráč...
...sám ne. (směje se) To není tenis. Každý by chtěl mít v životopise napsáno, že vyhrál finále jako hráč i trenér. Ale buďme na zemi. Nevím, zda jsme připraveni zvednout ten pohár nad hlavu. Potřebovali bychom nastartovat zabijácký instinkt a hladovost.

Loni jste Nymburk v semifinále ligy jednou porazili.
Ano. A bylo to hodně nečekané. Ovšem tam hrálo svou roli i to, že Nymburk nás v těch prvních dvou zápasech u nich spláchl. Vyhrál snad o padesát bodů. Trošku si asi mysleli, že se jim už nemůže nic stát, polevili v koncentraci a my zvítězili. Bylo to krásné, ale v té sérii to nic neřešilo.

Vybíral jste v přípravě na finále pasáže z vašich zápasů s Nymburkem, abyste hráčům ukázal, kde je soupeř zranitelný?
Hráčům sílu soupeře ukazuji často, ale hlavně v zápasech, v nichž jsme nehráli, aby kluci nebyli zbytečně demotivovaní. Ale vybírám i části zápasů, kde nám to šlo. A byly i v této sezoně nějaké čtvrtiny, kdy jsme hráli velmi dobře v útoku. Nebojácně. Tudy vede cesta. Pouštěl jsem krátká videa, i když nejsem jejich velkým příznivcem. Kluci jsou profíci a sami si to umějí zanalyzovat.

Platí na Nymburk především odvaha v útoku?
Proti Nymburku musíte hrát skoro gambling. Nesmíte přejít žádnou pozici, trefovat se a hrát nadoraz. Jakmile začnete pochybovat a oni to vycítí, nemilosrdně vás potrestají.

V semifinále s Pardubicemi jste uspěli i díky výrazně zlepšenému doskakování. Může to hrát roli i ve finále?
Doskok je statistika, která je hodně vidět. Kdo má více balonů pod košem, kde se rozhoduje, má možnost více střílet. Anebo naopak v obraně může střelám zabránit. V tom nejsme moc dobří, ale když se kluci zkoncentrují, tak dokážou čelit doskokům i proti týmu, jako jsou Pardubice. Je to jedna z věcí. Tou další je ubránit přechodovou fázi, protože Nymburk hraje opravdu velmi rychle. Jejich přechod je až smrtící. To souvisí s kvalitou útoku. Jakmile je trochu chaotický, Nymburk vyráží do smrtícího protiútoku. V útočném doskoku musíme být odvážní a pohlídat si ten obranný.

Co říkáte tomu, že letošní finále je i soubojem vašeho čistě českého mužstva s mezinárodním celkem Nymburka?
Už mi někteří známí gratulovali, že jsme ryze český mistr... Ale na to bych vůbec nehrál. V dobách, kdy jsme v Opavě měli cizince, nám také nikdo neříkal, že jsme hráli proti čistě českým týmům. Každý postaví svoje mužstvo, jak nejlépe může.

Přesto, je to pro český basketbal povzbuzení, že i mužstvo bez cizinců může hrát finále ligy?
Všichni už vědí, že to jde. Ale netrvá to rok dva, ale i pět let. Teď jde o to, jestli majitelé klubů budou mít tu trpělivost. Na to trenéři často narážejí. Nevím, zda u nás ve sportovním prostředí vůbec někdo ví, co znamená slovo koncepční. Čtu ho často, ale nevím, zda si někdo přeloží, co to slovo vlastně znamená.

Manažeři některých klubů argumentují, že cizinec je levnější než kvalitní český hráč.
V prvním roce jsou cizinci levní. Oni sem jdou hlavně se ukázat, a ne hrát za tým. Přesto mu mohou pomoct. Ve druhém roce, pokud mají tu kvalitu, tak se bavíme o jiných penězích a v drtivé většině odcházejí. Nevidím tady zahraničního hráče, se kterým se podepíše smlouva na tři až pět let a buduje se něco koncepčně.

Jak se díváte na možnost, že Opava bude hrát v příští sezoně Ligu mistrů?
Nechci nic oficiálně vyvolávat, ale vypadá to, že ji hrát budeme.

Bude to pro mužstvo odměna za tuhle sezonu?
Už jednou jsme v Opavě zažili Pohár ULEB a byla to velká show, asi patnáctkrát jsme se fotili a nevím, co vše se přebudovávalo, ale pak přišly ekonomické problémy a sestoupili jsme. Na jedné straně je to super výzva, protože tu soutěž má hrát třeba i Panathinaikos Athény, což by bylo skvělé, utkat se s nimi. Sportovně by to bylo super. Srdíčko říká bomba, ale hlava, když trochu vidím i do dalších věcí, nejen těch trenérských, říká, aby nám to nezlomilo vaz. Doufám, že tomu tak nebude.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž