Dá se říct, že jste teď ve středu „dojeli“ na ztráty? Nasbírali jste jich 22, kdežto Olomoucko jen 13.
S tím máme problémy celou sezonu, máme jich tak 18, 20 na zápas. V takovém utkání je jejich počet stěžejní, Olomoucko z toho mělo rychlé protiútoky, z nichž dávalo jednoduché koše. Ještě bych k tomu připojil body z útočných doskoků, které jsme soupeři nechali.
Hovořil jste o mizerném úvodu, ale i přesto jste ještě po dvou čtvrtkách o bod vedli.
Jenže i nástup do druhého poločasu byl špatný. Vedli jsme tuším o dva nebo čtyři body, doskočili balon, ale hned jsme o něj přišli. Tam se to začalo lámat. Olomoucko se chytlo a už to jelo.
Hodně chyběly body pivota Charlieho Aikena, který si minule na hřišti dělal, co chtěl? Předtím měl 31 bodů při fantastické užitečnosti 45, potom pouze jeden a -3...
Když se mu daří, je jako pivot hodně platný. Občas mu však chybí větší dravost. Soupeři na něj teď při tom nehráli nějakou zvláštní obranu. Nevyšlo mu to.
Olomoucko se opírá o silnou trojku Douglas-Dunans-Palyza. Jak náročné je tyhle borce bránit?
Nejlepší je z nich Douglas. Vynikající basketbalista, atletický, umí všechno. Ničil nás v obou utkáních. Přidali se k němu i ostatní včetně mladých. Pak už trefovali skoro všechno... Kvalitu mají. Měl jsem strach už z prvního zápasu a divil jsem se, že jsme ho v uvozovkách lehce vyhráli. Ve druhém už Olomoucko ukázalo, že rozhodně patří do top 5 ligy.
Vaše pozice v tabulce se navzdory porážce nijak zvlášť nezměnila, stále máte na pronásledovatele k dobru dvě vítězství. Byl jste osobně hodně překvapený, když jste všem ostatním soupeřům s výjimkou Nymburka po základní části ukázali záda?
Po naší letní přípravě, kdy jsme odehráli pár utkání, bych asi nevěřil, že na tom budeme tak dobře. Ale naše výkony jdou nahoru, sehráváme se. Výkyvy tam samozřejmě jsou, nicméně poslední dva tři měsíce předvádíme dobrý basket. Potrápili jsme i Nymburk. Ta poslední prohra nás snad nakopne a zase najedeme na vítěznou vlnu -prosinec jsme měli famózní.
Cítíte tedy velkou šanci stávající druhou příčku před startem play off podržet?
Byli bychom rádi. Ale teď budeme hrát jen proti sedmi nejlepším týmům v lize. Stát se může cokoliv. Jestliže budeme hrát takovou obranu jako dřív, máme slušnou naději. Snad to takhle půjde dál.
Baví vás coby zkušeného třicátníka sledovat progres mladých hráčů, jako jsou Šimon Puršl, Luboš Kovář, Eduard Kotásek, Matěj Svoboda nebo Marek Welsch?
Pro tým je osvěžení, že tam jsou. Na tréninku se hecujeme, mladí s námi většinou prohrávají. (úsměv) Od začátku sezony však udělali obrovský pokrok, věří si, na hřišti od kouče dostali šanci. Je to jedině dobře, ať se otrkají. Pak budou ještě platnější.
Pivot Puršl už patří do seniorské reprezentace, jak dlouho myslíte, že potrvá, než se k němu přidá někdo z těch dalších?
Uvidíme, v tomhle taky hodně záleží na trenérovi. Pokud budou dál makat, je slušný předpoklad, že se do nároďáku dostanou. Ale každému trenérovi do systému pasují trochu jiní hráči. Doufám však, že tu šanci časem dostanou, a přeju jim to.
Nedávno jste překonal hranici 6 000 tisíc nastřílených bodů v lize. Jak si téhle mety coby vyhlášený střelec z dálky považujete?
Nezdá se mi, že by to bylo nějak moc. Pepa Jelínek jich má snad dvanáct tisíc nebo kolik... (11 737) Já to ani nesledoval, jen mi říkal náš trenér, že mám k té hranici blízko. Nějak to neprožívám - jsem hlavně rád, že se nám daří v lize se Svitavami.
Ve středu od 18.30 hrajete na palubovce Nymburka. Věříte si, že byste s ním opět mohli sehrát vyrovnanou partii?
Pojedeme tam s tím, že nemáme co ztratit. Hrát s Nymburkem je pro nás vždycky basketbalový svátek, pro mužstvo skvělá zkušenost. Snad se u nich porveme o dobrý výsledek; v říjnu jsme tam prohráli jen o osm bodů a doma to bylo jen o čtyři, takže na ně máme. Ale musí se nám sejít opravdu spousta věcí, abychom je skutečně mohli porazit. V prvé řadě nesmíme dělat ty ztráty, o kterých jste mluvil.
