Patrik Auda z Jokohamy ve slušivém tričku

Patrik Auda z Jokohamy ve slušivém tričku | foto: Archiv P. Audy

Koupil jsem si rybu a zavolal domů, vzpomíná Auda na divné Vánoce v Japonsku

  • 0
V Japonsku je nepřehlédnutelný nejen svou výškou 206 centimetrů, ale i tetováním, které zdobí obě jeho paže. Patrik Auda, opora české basketbalové reprezentace i Jokohamy, věří, že právě v týmu tamních Korzárů se dobře naladí na zářijový vrchol roku – EuroBasket v Praze.

Je pro něj už běžné se místo podávání ruky při pozdravu uklonit. Vidět  svou vlastní podobiznu na tričku či roušce. A fanouškům říct po zápase v japonštině: „Děkujeme vám, že jste dnes přišli.“ 

Dvaatřicetiletý Patrik Auda žije v Japonsku rok a půl. V zahraničí působil v Polsku, Itálii a Francii, ale až v přístavní Jokohamě pobývá déle než jednu sezonu.

Když čeští basketbalisté hráli loni v létě na olympiádě v Tokiu, mohl jim Auda klidně dělat průvodce. Japonštinu zvládá solidně. „Už poskládám i nějaké věty, co využiju v každodenním životě. Když se mě zeptá prodavačka v obchodě nebo když potřebuju říct v taxíku, kam jedu. Takže čísla, dny v týdnu a podobné věci už znám,“ řekl v rozhovoru pro Českou basketbalovou federaci.

Účast na olympiádě - navíc v zemi, kterou zná - pro něj byla splněným snem. Češi nakonec skončili na devátém místě poté, co v závěrečném zápase skupiny podlehli USA. Proti hvězdám NBA vedli, pak jim ale došly síly.

PORADA ZKUŠENÝCH. V utkání proti Francii se domlouvají basketbalisté Jan Veselý, Patrik Auda a Tomáš Satoranský (zleva).

Díky Audovi sledovali výkony českého týmu i fanoušci týmu Korzárů z Jokohamy. „Fandové mi psali na sociálních sítích a označovali mě v různých komentářích. Už od kvalifikace v Kanadě nám přáli, abychom se do Tokia dostali. Pro mě to bylo něco neuvěřitelného, že Japonci fandí nám, Čechům. Během her to bylo ještě výraznější, někteří psali, jak jsou smutní, že na naše zápasy nemůžou přijít osobně,“ popsal Auda, který zároveň doufá, že na „českou“ skupinu EuroBasketu, jež se hraje od 2. září v O2 aréně, už fanoušci budou moci zaplnit halu.

Fanoušci? Někdy je v hale úplné ticho

Nyní má basketbalové povinnosti v Jokohamě. Strávil zde i Vánoce, ovšem sváteční atmosféru byste v ulicích třímilionového velkoměsta skoro nepoznali. „Tady se moc neslaví, takže na Štědrý den jsme měli trénink a 25. a 26. prosince jsme normálně hráli. Já si akorát na oběd koupil smaženou rybu a bramborový salát, což se tu dá sehnat. Pak jsem zavolal domů rodičům a popřál jim.“

Jinak má ale v oblibě spíš než českou kuchyni tu asijskou. A to už řadu let. „Číslem jedna je suši a pak mám rád třeba okonomiyaki, což jsou placky z těsta a z vajíček, může se do toho přidat i maso nebo mořské plody. Dělá se to na grilu nebo na velké pánvi a polévá se to různými omáčkami.“

A místní pití? Populární je tu pivo. Mimochodem, Plzeňský Prazdroj je už téměř pět let v rukou japonského giganta Asah. Český pivot přiznává, že když jde posedět se spoluhráči, pivo mají povolené. „Populární tu je i takzvaný highball, což je whiska se sodou a ledem.“

Patrik Auda jako nejužitečnější hráč zápasu Jokohamy

Tehdy ještě hrával ve Francii, když si kolem hlavy začal vázat samurajský šátek. Jako by tušil… „Je to typická japonská věc, když jsem zamířil sem, fanouškům se to hrozně líbilo a mně přišlo super, že to byla vlastně shoda náhod. Bohužel ale FIBA po minulé sezoně změnila pravidla a letos v žádných soutěžích po světě se s tím hrát nesmí,“ nechápe, proč nemohl v čelence hrát třeba na olympiádě.

V Japonsku je nyní kvůli covidu snížena kapacita haly na zhruba dva tisíce lidí. Fandí se zde ale jinak než v Evropě. Kotel v hale? Kdepak. „Nikdo nekřičí, vlastně se jen tleská. Není slyšet nikoho hulákat, žádné bubny a podobně. Někdy je i úplné ticho, což je celkem zvláštní. Taková je ale jejich nátura,“ ví Auda.

Dres Patrika Audy v Jokohamě oblékají i plyšáci.

U fanoušků je Auda oblíbený. Loni před odjezdem domů od nich dostal typické skládací vějíře. Zájem mají basketbaloví fandové také o týmové předměty - dresy, klíčenky s podobiznami hráčů či ručníky a plyšové medvídky se jmény a čísly hráčů.

Když potřebuje zrelaxovat, navštíví rodák z Ivančic tradiční japonské horké lázně zvané onsen. Kvůli svému četnému tetování má do většiny lázní vstup zakázán, do těch poblíž svého bytu ale může bez problémů: „Naštěstí onsen u mě je jedním z našich sponzorů, takže tam celý tým můžeme chodit zadarmo a zároveň se tam smí i s tetováním.“

Za sebou má už i derby, které pro Korzáry skončilo porážkou, s dalším Čechem Ondřejem Balvínem. Ten působí od loňského léta v celku Gunma, u nováčka ligy.

Kulturní šok, nemohl jsem si ani nakoupit. Balvín vypráví o Japonsku

Většina týmů japonské nejvyšší soutěže má v kádru tři cizince, největšími hvězdami jsou zde Američani. Kolik si zhruba vydělají? „Může to být pět set nebo sedm set tisíc dolarů za sezonu. Někdo má snad i milion,“ dodává český dlouhán.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž