Své možnosti ukázal 206 centimetrů vysoký křídelník v listopadovém duelu proti Monmouthu. Sedmadvacet bodů a deset doskoků vyčísluje jeho životní zápas. "Začátek sezony jsem měl dobrý já i tým. Cítil jsem se dobře," přitakává Auda.
Že to nebyl ojedinělý okamžik v kariéře, však Auda ukázat nemůže. Hned v následujícím duelu s Oklahoma University si poranil nohu. "Namohl jsem si úpony kolem kosti. Podle doktorů by to nemělo být nic vážného," vzkazuje z východního pobřeží Spojených států.
Čeká jej tedy stopka do Silvestra. A to je dobrá zpráva, americká média si totiž už stihla zaspekulovat, že mladého Jihomoravana možná čeká pauza do konce sezony.
Zase.
Protože přesně takhle se pro Audu odehrál ročník 2012/13. "Odehráli jsme čtyři pět zápasů. Pak přišlo utkání proti University of Maine. Šel jsem do dvojtaktu a špatně jsem došlápl. Zlomil jsem si kost na malíkové hraně chodidla," popisuje akci, která jej stála několik měsíců ze slibně rozjeté sezony.
Sisyfovské budování Audovy basketbalové slávy pokračovalo tvrdou letní přípravou. "Už od července jsem byl v Americe. Měl jsem individuální tréninky, abych se do toho skoro po roce, co jsem stál, dostal zpátky," vypravuje.
Do Česka se tehdy vrátil vlastně jenom na skok. Brněnským divákům se ukázal na turnaji ČBF Tour 3x3. Jinak doma zůstává vlastně neznámý.
Jak se vlastně zrodil Audův odchod za oceán? Může za to vlastně taky zranění. Ještě coby teenager nakoukl do šatny A Plus Brno. "V té době jsem nemohl moc hrát. Byl jsem totiž po operaci kolena. Až během roku jsem se dostával zpátky a odehrál jen pár zápasů na konci sezony," vzpomíná na ligový debut.
Kdysi slavný klub, nástupce Zbrojovky Brno, poté zkrachoval. Ale to už Audu netrápilo. Českou cestu zavrhl. Jeho kroky mířily po střední škole do zahraničí, na Canarias Basketball Academy. Ta se vyloženě specializuje na přípravu evropských hráčů k přechodu do americké vysokoškolské soutěže NCAA.
"Během roku jsme jeli s týmem CBA do Spojených států na turnaj. Byla tam spousta trenérů z univerzit. Dostal jsem řadu nabídek a vybral si Seton Hall," vypravuje Auda lakonicky. "Neměl jsem o školách přehled. S volbou mi pomáhal trenér z CBA, který předtím trénoval na univerzitách v Americe a má řadu zkušeností. Říkal, že mi bude sedět. A měl pravdu," pochvaluje si. Vyhovuje mu prý i tamní basketbal, fyzický a rychlejší.
Den hráče NCAA"Ráno jdu v devět do posilovny nebo na hodinu střílet do haly. Máme pak dvě vyučovací hodiny, odpoledne dvou až tříhodinový trénink. Večer mám volno. To se učím něco do školy nebo relaxuji." |
Ovšem to neznamená, že by na rodný kontinent zanevřel. Právě naopak. "Nejraději bych se vrátil do Evropy. Samozřejmě bych byl rád, kdyby to bylo Španělsko, Itálie nebo Německo," maluje si budoucnost.
A co NBA, sen každého kluka hrajícího basketbal? "Draft by byl super, ale za poslední tři roky jsem viděl, že je opravdu velice těžké se do něj dostat," konstatuje realisticky. A pak překvapí: "Neříkám, že je to nemožné, ale možná bych byl rád, kdybych se mohl vrátit do Evropy. Byl bych blíž domovu. Kdybych hrál za nějaký prestižní klub, byla by to pro mě velká výhra."
Své sportovní cíle má prý splněné. "Mám možnost hrát na prestižní škole v NCAA. Na některé zápasy chodí 10 až 15 tisíc lidí. To je neuvěřitelné. Hodně to pro mě znamená," říká o domácích zápasech v aréně, kterou jeho tým ze Seton Hall donedávna sdílel s New Jersey Nets.
