Co asi prožívají nyní při pařížském evropském panování?
Tým z francouzského hlavního města zaskočil konkurenci. Ačkoliv rozpočtem jednoznačně patří do spodních pater, euroligové tabulce vévodí s bilancí 11 výher a tří porážek.
Navíc baví rychlými útoky i sympatickými příběhy hráčů. Jak se tedy zrodilo pařížské kouzlo?
Nebudeme měnit to, co funguje
Pařížský klub začínal v roce 2018 ve druhé nejvyšší soutěži, překonal bolavé covidové období, oslavil postup i udržení mezi francouzskou elitou a dva roky zpátky učinil pravděpodobně nejdůležitější rozhodnutí krátké historie.
V německém Bonnu, který jasně opanoval Ligu mistrů, evropskou klubovou soutěž číslo tři, si vyhlédl finského stratéga a puntičkáře Tuomase Iisala, který nastavil až perfekcionistickou mentalitu uvnitř organizace.
Londýn versus Paříž. Americká ega se střetla v Evropě: Chceme až na vrchol |
„Na začátku sezony si se svými asistenty klekl na všechny čtyři, aby si přeměřil hřiště,“ líčil pro Le Parisien jeden z správců pařížské haly a naznačil tak další klíčový bod pařížského vzestupu.
Iisalo, aktuálně už působící v NBA jako asistent u Memphis Grizzlies, totiž nedorazil sám. Z bývalého hlavního města Západního Německa s ním přišli další tři koučové a hned šestice hráčů, kteří moc dobře znali jeho propracované útočné plány.
Finský trenér Tuomas Iisalo.
„Jistě, nezvyklé řešení, ale nevezmu si odpovědnost za to, že budu vymýšlet něco nového, když můžu využít základy, které tak dobře fungují,“ vysvětloval Amara Sy, sportovní ředitel z Paříže, který měl plnou podporu prezidenta Kahna i spolumajitele Schwartze.
Ve francouzských médiích si sice přečetl narážky jako „Paříž je nový Bonn“, „Paris BasketBonn“ a další, ale posunul tím klub výrazně vzhůru.
„A kdybych věděl, že klubu pomůžu přetažením vrátného, vezmu i jeho,“ prohlásil Sy v pětidílném dokumentu o Paris Basketball, který před sezonou připravila Euroliga.
Měl se usadit, ale přednost dostala NBA
Z manažerské kanceláře na palubovku. Právě tam si Paris Basketball získal respekt. Iisalovi výrazně pomohly známé tváře, které se stěhovaly z Bonnu s ním. Nacvičené útočné rotace a pestré řešení herních situací by bez tréninkového drilu a týmové chemie nefungovalo.
Pojďme tedy postupně.
T.J. Shorts, jak jméno trefně napovídá, nepatří k žádným dlouhánům. Narostl jen do výšky 175 centimetrů, ale vše kompenzuje hbitostí a dobrou střelou. Nejužitečnějším hráčem se stal v Lize mistrů, loni v Eurocupu a nyní má k velkému ocenění našlápnuto v Eurolize, kde už bral cenu pro hráče měsíce listopad.
Kdo ví, jestli na něj Iisalo ještě s láskou nevzpomíná, když se mu na tréninku v Memphisu prohání další baskeťák menšího vzrůstu Juki Kawamura.
Metr sedmdesát není překážkou. Prcek Kawamura baví NBA mrštností i drzostí |
Tyson Ward je chlapíkem do nepohody stejně jako Shorts, oba si náramně sedli, baví spoluhráče, řádí na palubovce. Když budete chtít americký rozehrávač vám i zarapuje.
K dalším koučovým pomocníkům z Bonnu pařili německý podkošový bourák Leon Kratzer, jeho krajan a zkušený hlas týmu Michael Kessens, americký rozehrávač Collin Malcolm a nejen z lavičky energii dodávající chilský křídelník Sebastian Herrera.
„Když máte skupinku hráčů, kteří se společně přesunou ze starého týmu do nového, už víte, co od sebe čekat. Tušíte, co udělá váš parťák a kdy,“ pochvaloval si T.J. Shorts.
Collin Malcom, Nadir Hifi, T.J. Shorts a Tyson Ward na tréninku.
K nim navíc Iisalo zapracoval další vyhlédnuté posily: svého krajana Mikaela Jantunena, mladou francouzskou krev v podobě Nadira Hifiho a bratra sportovního ředitele Bandju Sy.
Nový a úspěšný výběr byl na světě. Majitel Schwartz zářil: „Máme skvělý tým a skvělého kouče. Už může začít přemýšlet, kde se v Paříži trvale usadí.“
Jenže po výtečném ročníku, který Paříž zakončila triumfem v Eurocupu a druhým místem ve francouzské LNB, přišlo laso z NBA a finský mág byl fuč.
Paříž a Popovichův učeň
Vedení tedy muselo najít k fungujícímu jádru týmu vhodné hráčské doplnění i nového kouče pro premiérovou sezonu v Eurolize.
Kahn dilema následně popisoval: „Chceme uspět s poměrně nízkým rozpočtem, takže jsme stáli před rozhodnutím: Buď potřebujeme ostříleného kouče, nebo dáme příležitost někomu mladému, kdo nám vyroste i za cenu, že sezona nebude úžasná jako ta poslední.“
Nakonec se pod Eiffelovkou hlásil Tiago Splitter, první brazilský basketbalista, který vyhrál NBA. Během působení v San Antonio Spurs navíc pět let pozoroval trenérskou práci legendárního Gregga Popoviche, další návyky získával v Baskonii od černohorského velikána Duška Ivanoviče či po konci kariéry jako asistent u Brooklyn Nets a Houston Rockets.
Brazilský pivotman Tiago Splitter se raduje z koše svého týmového kolegy.
LaMarcus Aldridge (vlevo) z Portlandu uniká kolem Tiaga Splittera ze San Antonia.
„Určitě jsem od Popoviche i Ivanoviče některé věci odkoukal, například jejich motivování hráčů. Ale jinak k trénování přistupuju vlastním stylem,“ vyprávěl pro Radio Marca.
„Tiago je kombinace našich vizí, nemá sice zkušenosti jako hlavní trenér, ale v Eurolize toho hodně odehrál stejně jako v NBA ve velmi dobrých týmech,“ vysvětloval Kahn.
Další znalosti o Eurolize měl do Paříže přinést trojlístek posil: Yakuba Ouattara z Monaka, Kevarrius Hayes ze Žalgirisu a Maodo Lo z Milána.
Léto mohlo mít dosti seznamovací charakter jak pro nového kouče Splittera, tak pro hráče. Ale realizačním týmem dobře stmelená parta, která k naučeným automatismům přidala i Brazilcovy prvky hry, nakonec zvládla podzim na výbornou.
Další sportovní akce v arabském světě. Euroliga poslala finále do Abú Zabí |
V domácí soutěži ztrácí jen těsně na vedoucí Cholet, výrazně nad plán se pak vyvíjí premiérová sezona v Eurolize. „Ale teď už to bude jen a jen těžší,“ varoval Splitter. „Ostatní týmy už pochopily, jak hrajeme a dokážou se lépe přizpůsobovat.“
Avšak už teď pařížskému výběru nikdo neodpáře, že do elitní evropské soutěže přinesl svěží vítr.
