Souboj s trojkopalbou. Pardubice potřebují Ostravu porazit o šest bodů

Jsou to snadné počty. Jestliže pardubičtí basketbalisté chtějí reálně pomýšlet na druhé místo po nadstavbové části Mattoni NBL, nezbude jim nic jiného, než v sobotu večer zdolat překvapení sezony z Ostravy větším než pětibodovým rozdílem.

ZRANĚNÍ. Pardubický smečař Corey Muirhead v utkání proti Kolínu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Krátké vysvětlení: Pardubice i Ostrava mají v tuto chvíli, dvě kola před koncem nadstavby, shodně jedenapadesát bodů. Celek z města na pomezí Moravy a Slezska však uspěl ve dvou ze třech dosavadních utkáních proti pardubické Bekse (v základní části ji porazil 84:80 a 87:85 v prodloužení, v nadstavbě Pardubice venku zvítězily těsně 80:79), a má tudíž lepší bilanci vzájemných zápasů.

Na tom by s ohledem na skóre pramálo změnilo např. i opakování zmíněného jednobodového vítězství, jež Beksa dosáhla 9. března. Na dva body ze závěrečného kola s mistrovským Nymburkem navíc mohou svěřenci trenéra Dušana Bohunického sázet opravdu jen stěží, a tak potřebují výhrou odrazit i nápor Prostějova, jemuž kromě dohrávky s Nymburkem zbývají nedělní duel v Děčíně a další doma s Kolínem, z nichž může klidně vydolovat i pět bodů.

A aby byla tahle "šmodrchanice" ještě nepřehledněji zamotaná, může jít v konečné tabulce před Pardubice i Děčín, který Beksu dokázal v nadstavbě dvakrát výrazným způsobem pokořit (naposledy teď ve středu 89:73).

Podle kouče Bohunického bude Bekse, stále ještě bez zraněných opor Muirheada, Pospíšila, Kotase a možná i Čarneckého, v honbě za co nejlepší výchozí pozicí pro boje v play-off zřejmě házet nejvíc polen pod nohy čerstvě pětatřicetiletý rozehrávač Rahsaan Ames, jenž kdysi oblékal také její dres.

"Je to všestranný basketbalista a mozek týmu, právě na jeho hře závisí úspěch celého týmu Ostravy," zdůraznil Bohunický Amesovu roli. A doplnil: "Druhý hráč, kterého bych vyzvedl, je pivot Austin Dufault. Hodně často využívá spolupráci s Amesem, jeho předností je také velká kreativita."

Ostrava děsí svoje protivníky vysokým procentem úspěšnosti trojek; jejích 10,06 proměněné trojky na zápas jasně vévodí celé lize. Ve srovnání s tím propadne Pardubicím košem v utkání jen zhruba 6,5 trojky. Nejpřesnější ruku má v ostravském celku Luděk Jurečka, jak však ukazuje uvedená statistika, střílet zpoza trojkového oblouku umějí v jeho týmu všichni.

"Jejich hra je postavená na cloně hráče s míčem, v rozestavení čtyři hráči na perimetru a jeden ve vnitřním prostoru. Na to existuje víc způsobů obrany a já pevně věřím, že využijeme ten správný," doufá trenér Beksy.

Divím se klubům, že na nekoncepční systém přistoupí, řekl Bohunický

Nový trenér pardubických basketbalistů Dušan Bohunický ve čtvrtek odpovídal prostřednictvím klubového webu v on-line rozhovoru fanouškům na jejich dotazy. Co se od něj krom jiného dozvěděli?

Z kolika procent využívají hráči Pardubic v utkání svůj potenciál.
Je to něco kolem sedmdesáti procent, na dalších třiceti budeme pracovat do konce sezony.

Koho považuje za nejlepšího rozehrávače Mattoni NBL.
Podle mého názoru to je Levell Sanders. I v tomto věku dokáže být konkurenceschopný jak na útočné, tak i na obranné polovině.

Jaké mládežnické naděje rostou pro první mužstvo Beksy.
V ročnících 96 a 97 se objevují velké talenty českého basketbalu, například Viktor Půlpán nebo David Škranc. V příští sezoně by se tito hráči určitě měli objevit v širším kádru A-týmu.

Dušan Bohunický, trenér basketbalistů Pardubic.

Co by vzkázal vedení ČBF ohledně rozložení zápasů a systému ligy.
Divím se vedení klubů, že dokážou přistoupit na takhle nekoncepční systém soutěže, s kterým nesouhlasí většina basketbalové veřejnosti. ČBF (České basketbalové federaci) bych vzkázal, ať vybudují model, který bude fungovat v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let. Klubům by se lépe stavěly rozpočty, hráčské kádry, snáze by se zapracovávali mladší hráči a myslím si, že by to bylo přehlednější i pro fanoušky.

Na které spoluhráče z dob aktivní kariéry nejvíc vzpomíná.
Z české soutěže hodně na Pavla Miloše, s kterým jsem hrál ve Spartě Praha, a z libereckého týmu na Jirku Černoška. Povahově mi oba extrémně seděli, měli jsme společné zájmy.

Který trenér jej v minulosti profesně nejvíc ovlivnil.
Ještě na Slovensku to byl Stevan Tot, který mě trénoval ve Svitu. Už v tomto období, u něj, jsem začal uvažovat o své trenérské práci. Díky informacím, které vkládal do týmu proč se hraje tohle, proč chceme zahrát tamto... - jsem začal víc uvažovat o basketbalu i z jiného pohledu.