Východočechům se ve finále proti úřadujícím šampionům podařilo nejprve srovnat stav z 0:2 na 2:2, poté z 2:3 na současných 3:3.
„Myslím, že nám nikdo nevěřil, že by se něco takového mohlo povést, že s tím nepočítal ani Nymburk. To jeho spojení se Slavií podle mě původně plánovali oznámit až po sérii...,“ mínil Švrdlík.
„Teď ani nemají svoji halu. Jsem rád, že jsem v týmu, který to takhle dotáhl; uvidíme, co bude v sedmém utkání. Samozřejmě to bude úplně jiné než teď, ale půjdeme pro to,“ říká 39letý pivot, autor 12 bodů v utkání.
Pardubice přežily, Nymburk vyprovodily s výpraskem. Finále rozhodne sedmý zápas |
Pamatujete, že by někdo vyhrál nad Nymburkem čtvrtinu 27:5, tak jako vy tu třetí?
Ty brďo, nevím. V té čtvrtině to od nás byla fantastická obrana. My bránili dobře celou dobu, ale vždycky jsme tam udělali nějaké chybky. Tady jsme opravdu zabrali, ještě se nám dařilo v útoku. Potom, co jsme minule v Nymburce prohráli o dvacet, jsem věřil, že budeme zase schopní hrát vyrovnaný zápas. Ale tohle jsem opravdu nečekal.
Bylo z toho jednoznačné vítězství o 29 bodů.
Když to bylo o tolik asi osm minut do konce, říkal jsem si: Tyjo, pojďme ještě makat. Myslel jsem si, že soupeři už začnou něco dávat. Ale potom už se to dohrávalo, tak jsem věděl, že to je hotové. Nenapadlo by mě, že to může dopadnout takhle - zvlášť po zápasech, které jsme proti Nymburku hráli. Většinou to bylo o plus minus pět bodů.
Nymburk se vpředu dostal pod přetěžkou deku.
Pak do toho spadli, ale důležité bylo, že jsme to na začátku té čtvrtky natáhli na plus patnáct a oni začali spěchat, zpanikařili, že to musejí dotáhnout – rozdíl dál narůstal. Následně se dostali do křeče, to už je těžké. I my se v takhle trápili v předchozím pátém zápase (porážka 71:92). V ten moment už přemýšlíte o dalším utkání.
Fanoušci podporují pardubické basketbalisty v šestém finále proti Nymburku.
Tentokrát jste si pohlídali už začátek, žádný start 0:9 a podobně...
Mluvili jsme o tom, ne poprvé. Ale teď se to podařilo ustrážit a nikdy jsme se nepropadli do nějaké velké díry, ze které bychom se museli hrabat, byť jsme dříve ukázali, že to svedeme. Nyní jsme měli pro změnu my takový náznak úniku před koncem poločasu, ale Nymburk to dohnal. Ale pak už jsme šli přes ně a jsem za to rád.
Chápete z pozice hráče, co se ve finále děje?
My věřili, že s Nymburkem můžeme hrát, potvrzovali jsme si to celou sezonu. Asi by málokdo tipoval, že je třikrát porazíme a bude Game 7. Bylo to přání, ale že to vyšlo, je skvělé.
Už po třech čtvrtkách běhala halou Dašická mexická vlna.
To je úžasné. Jak v předchozím domácím zápase padl rozhodující koš (na finálních 101:100), myslel jsem, že hala spadne. Je skvělé, že se chytnou i další lidé, nejen fanklub, povzbuzují všichni. Na předsezonní tiskovce jsem říkal, že bych byl rád, kdyby se potkávali na ulicích a ptali se navzájem, kdy je další zápas a jak se seženou lístky... Jsem moc rád, že jsme město zbláznili do basketu, teď není žádný jiný sport. Vážím si toho, že se nám takhle daří a že to diváky baví.
Jakou roli může drtivý triumf sehrát v psychice Nymburka před sedmým duelem?
Řekl bych, že daleko horší pro něj byla ta porážka ve čtvrtém zápase v poslední vteřině trojkou z otočky. Nymburk je hodně zkušený tým, tohle je nevyvede z míry. Možná budou trochu nervózní, že se hraje sedmý zápas, ale s tímhle to souviset nebude.
Co se tedy v Praze může dít?
Je to neutrální půda, ale zase Nymburk tam má nahráno daleko víc než my. Od příští sezony to pro ně bude domácí hřiště. Jsou tam tvrdé obroučky, asi nepadne moc bodů. Pokud budeme hrát obranu jako ve třetí čtvrtině, máme šanci uspět.
