Jednoduše řečeno, z předváděné hry bolely oči. Beksa vlastně vyhrála jen zásluhou zvratu v závěrečné pasáži, která jí vyšla lépe než rivalovi. Zatímco na straně hostí v ní byly k vidění i jindy sotva myslitelné věci, jako že rozehrávač Šiřina zahodí obě šestky a potom navrch mine v nájezdu, přičemž ho podobným stylem následují i spoluhráči, domácí střelbu přece jen zpřesnili. Díky tomu se v tabulce posunuli na čtvrtou pozici před ústeckou Slunetu, jež padla 86:94 s Nymburkem.
„Jsem pyšný na náš tým, protože jak v Ústí, tak s Opavou jsme vyhráli hlavně bojovností. Nedali jsme hlavy dolů, i když jsme téměř celou dobu ztráceli,“ poznamenal pardubický Nick Neal, autor 14 bodů. „V posledním time-outu jsme si řekli, že hrajeme doma a před našimi fanoušky nechceme a prostě nemůžeme prohrát. Jsme šťastní, že jsme to zvládli,“ oddechl si.
Zásadní byl podle něho důraz Beksy na útočné polovině palubovky a zároveň poctivá obrana ve chvílích, kdy se „lámal chleba“.
To opavský Radek Farský po pátém venkovním nezdaru svého mančaftu v nadstavbě v řadě přirozeně smutnil.
„Začali jsme s velkou energií, chodili za útočnými doskoky a první poločas se nám vydařil, přestože nám nepadaly trojky ani šestky,“ konstatoval Farský. „Ve druhé půli se s tím ale Pardubice vyrovnaly, byly daleko agresivnější a trefily těžké střely; my naopak nedali žádné otevřené a bohužel jsme prohráli,“ srovnával dále.