„Celý rok jsme se posouvali. Začátek byl pomalejší, zvykali jsme si na sebe. Potom jsme ale ukázali sílu týmu a jak jsme si sedli. Nemělo to chybu a došlo to až do samotného konce,“ rozplýval se podkošový hráč Olomoucka Dominik Žák.
Ač byl Děčín mírným favoritem, Hanáci po vypadnutí v semifinále po pěti zápasech dokázali lépe nabrat síly i koncentraci. Sázka na svoji hru s častou střelbou z dálky se partě kolem nejlepšího hráče základní části Noaha Cartera vyplatila.. „Celý tento zápas byl odrazem sezony, minimálně té druhé půle. Byli jsme dole, ale zůstali jsme mentálně silní, nezačali jsme hrát heroické míče, vrátili jsme se do hry takticky a poctivě. A zvládli jsme koncovku. To se vám jako trenérovi opravdu dobře sleduje, nemůžete být pyšnější,“ jásal kouč Hipsher.
Olomoucko i podruhé porazilo Děčín a vybojovalo ligový bronz![]() |
Už v nadstavbě ukázalo Olomoucko svaly, když zdolalo dlouhodobě nejsilnější české týmy Nymburk a Opavu, přímý postup do čtvrtfinále však nevyválčilo. V předkole play off proti Pardubicím mělo v rozhodujícím zápase za stavu 72:72 jen pár chvil před koncem čtvrté čtvrtiny namále, náporu nadšeného soka však odolalo.
Pak přišel souboj s vysoce favorizovanou Opavou. „Oni je strašně zmlátí. I kdyby Opavu zaskočili na úvod, ti ostřílení kluci Američany rozhodí fyzickou hrou a zbijí je,“ věštil brněnský trenér Martin Vaněk.
Jenže pětice Američanů z Hané se nenechala rozhodit, pokračovala ve skvělé střelbě a přidávala i týmové prvky. Carter si sice stále troufal na střely z přetěžkých pozic, ale zároveň uměl ve správnou chvíli i přihrát. Langston Wertz dál sypal trojkové pokusy do obrouček a plíce nejvytíženějšího hráče play off Johna-Michaela Wrighta měly stále dost vzduchu, takže Olomoucko slavilo po výhře 4:2 senzační postup.
Američané odejdou, kouč ale zůstane
Na vládce z Nymburka už to v semifinále nestačilo, jeho trenér Francesco Tabellini však musel skousnout jednu nečekanou prohru. „Chci pogratulovat Olomoucku a trenéru Hipsherovi za skvěle odvedenou práci. Celou sezonu se zlepšovali a to nejlepší si nechali na play off. Dělali nám velké problémy, hráli se sebevědomím a prováděli chytré tahy. I s malým počtem hráčů a zkušeností odvedli dobrou práci“ vysekl poklonu muž, kterého teď dělí dvě vítězství od titulu.
A nebyl sám. „Dávám všechno uznání Olomoucku, jak hrálo a hlavně jakým stylem. Tahle série byla jen o basketu. Nebyla to žádná válka, jak se občas v českém play off děje. Prostě se snažili hrát, zajímali se o dění na hřišti a musím jim dát velký kredit, protože my jsme jeli na plný plyn a ty zápasy byly strašně těžké,“ uznal křídelník Nymburka i národního týmu Jaromír Bohačík.
Co na tom, že Olomoucko v posledních zápasech hrálo třeba jen v šesti mužích. S Děčínem si v sérii o třetí místo poradilo nejprve venku a ve čtvrtek také ve vyprodané Čajkareně.
V příští sezoně se nejspíš klíčoví hráči rozprchnou, protože angažmá v Olomoucku brali hlavně jako odrazový můstek dál do Evropy. Ale bronzový úspěch už nikdo nevymaže.
Zůstat by navíc měl základní stavební kámen celého projektu v podobě kouče Hipshera. „Ještě jsme to nikde neoznámili, ale trenér má podepsanou novou smlouvu. Je o něj velký zájem, ale bude tady i další rok,“ oznámil spokojeně prezident klubu Libor Špunda.
O osudu jednotlivých hráčů se teprve rozhodne. „Kdo ví, co se mnou bude. Teď pojedu do Států a tak měsíc prorybařím,“ smál se hned po zápase Carter. I pokud se podle očekávání do Olomoucka nevrátí, trenér to jako zásadní problém nevidí. „Zvykl jsem si pracovat v každé sezoně s novou skupinou hráčů. Posun dál jim přeju, znamená to, že jsme s nimi pracovali skvěle,“ hlásí Hipsher, který si teď chce užívat oslav.