Od finále k finále. Kruh světových úspěchů basketbalistek se uzavřel

Úspěšnou dekádu silné generace českých basketbalistek završilo senzační stříbro na domácím mistrovství světa. Na začátku byl rovněž šampionát, který hostilo Česko, juniorky se tehdy staly světovými šampionkami. Kruh se uzavřel v neděli v Karlových Varech.

České basketbalistky Veronika Bortelová, Ivana Večeřová a Jana Veselá (zleva) se radují ze stříbrných medailí s trenérem Luborem Blažkem | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Ne, přímá cesta to nebyla. Jejich pouť k úspěchům lemovaly hledání, spory i zklamání. Ale když už je zatracovali, parta holek-bojovnic znovu povstala.

Už v roce 2001 na juniorském mistrovství v Brně šokovaly svět. Američanky tehdy vedl Geno Auriemma, jejich hvězdou byla Diana Taurasiová, dnešní ikony.

Češky je v semifinále porazily! A pak ta úžasná detektivka ve finále proti Ruskám, se kterými minutu před koncem prohrávaly o 6 bodů. Tři vteřiny před klaksonem padl zlatý koš Jany Veselé. "To byl podobně neskutečný zápas jako letos čtvrtfinále s Australankami," vzpomíná.

Bobrovský vzpomíná

Jak vidí Jan Bobrovský, do roku 2009 kouč Česka a trenér Brna, začátky současných opor reprezentace.

Hana Horáková (tehdy Machová)
"Už když k nám do Brna přišla z USK coby začínající žena, byla to bojovnice a atletka. Občas trochu náladová, ale to k tomu věku patřilo. Tenkrát platila za vůdčí typ týmu Romana Hamzová, ale Hanka se od ní hodně rychle přiučila."

Eva Vítečková
"V dorostu ve Žďáru jako mladá holka hrála na pivotu. Přes odpor její i jiných lidí jsme z ní udělali křídlo – a padlo to na úrodnou půdu. Jinak? Taková pohodová holka."

Ivana Večeřová
"Introvert, ale už tehdy bojovnice k pohledání. Hodně inteligentní, přemýšlivá, všechno se snažila rozebírat."

Jana Veselá
"Tichá mimo hřiště, bývala spíš obranářkou. Ale ona se nezdá. Postupně se v ní začala probouzet snaha prosadit se i v útoku. Když pak odešla z Brna do Valencie, vrátila se spíš zase k té obránkyni."

Petra Kulichová
"Měla velké problémy s pohybovou koordinací i se střelbou trestných hodů. A vždycky, když se začala chytat, došlo u ní k nějakému zranění. Že působí zakřiknutě? Nemyslím si, že je taková."

Mladá Eva Vítečková se stala v Brně 2001 nejlepší střelkyní týmu. Jejich kouč Marian Svoboda hned věštil: "Do pěti let se kvalita našich juniorek odrazí v ženské kategorii." Přišlo to však mnohem dřív. Evropský šampionát žen v Řecku 2003.

"Všichni nás přehlíželi a nakonec nás zdravily i namyšlené Francouzky," říkala Zuzana Klimešová, studnice optimismu v národním týmu. Stříbrem překvapily samy sebe, pištěly, objímaly se, tancovaly na stolech. "Málem mě kleplo," smála se Ivana Večeřová po vítězném semifinále s Polkami.

Lubor Blažek, tehdy asistent kouče, prohlásil: "Náš ženský basketbal našel svoji tvář." Hráčky rozbily hrneček a střepy si rozdělily. Aby jim přinesly štěstí na olympiádě. Přinesly? Ale ano.

"Jsme pořádně naštvané," utrousila nejprve v Aténách 2004 kapitánka Hana Machová. Tak hloupě se připravit o výhru v úvodním zápase se Španělkami, brr. Jenže na konci her téhož soupeře semlely, slavily 5. místo.

Největší síla? "Perfektní parta," neváhala Romana Hamzová. Ve 34 letech se s reprezentací loučila. Eva Němcová, kdysi nejlepší basketbalistka Evropy, se naopak po 6 letech vracela. Její "turecká" trojka se brzy měla stát legendární.

Zlaté Evropanky

Finále Eura 2005 v Burze. Opět jednou proti Ruskám, opět jednou se zápas zdál být ztracený. Nabraly manko 12 bodů. "Holky byly na dně, nemělo smysl na ně křičet. Jen jsem jim řekl: Ještě to zkuste, máte na to," líčil kouč Jan Bobrovský.

Osm vteřin před koncem Němcová rozhodla: Máme zlato! "Jsme jako mušketýři," hlásala. Také tehdy zvolili Machovou a Vítečkovou do All Stars týmu. Ustřihly si síťku z koše a každá z nich si vzala kousek. Zase pro štěstí.

Němcové ho nepřinesl, zranění kyčle udělalo za její kariérou tečku. Načas, k basketu se po letech vrátila. Přesto národní tým prožíval vrcholné období. Na světovém šampionátu v Brazílii porazily ve skupině Rusky. "Z nikoho nemáme komplexy," ujišťovala Machová. V největším rozletu je srazil čtvrtfinálový kolaps s domácí Brazílií. "Holky byly schlíplé a vyčerpané," říkal Bobrovský.

Krize a velké návraty

Přicházela léta sestupu. Evropský šampionát 2007: jen páté. Asistent kouče Blažek se neshodl s manažerem Hamzou a odešel. "Reprezentaci už nikdy dělat nebudu. Pro mě je to ukončená kapitola," vyřkl.

Olympiáda v Pekingu? Porazily jen Mali a Nový Zéland, pak je ve čtvrtfinále vyučily Australanky rozdílem 33 bodů. Byly mdlé, bez energie, bez nadšení, stárly. "Stagnujeme. Všichni nás znají, hrajeme už 8 let v jednom spolku," řekla Večeřová.

Machovou, nyní už Horákovou, bolely koleno, záda. "Už jsem na to asi stará," usoudila. "Ještě to není poslední slovo této generace," věřil Bobrovský. Ale sám už u toho být nechtěl, v 63 letech se vzdal funkce. "Přestaly mě bavit neustálé boje s mými kritiky."

Horáková si vzala od reprezentace roční dovolenou, pod novým koučem Veverkou se omlazený tým propadl na 10. místo na Euru 2009. Nadešel konec jedné éry? Opak byl pravdou. Vrátil se Blažek, vrátila se Horáková, vrátil se duch party ze starých časů.

Nejen Australanky se letos nestačily divit. České basketbalistky pobláznily národ, vydřely historické světové stříbro. A Hanu Horákovou, raketový motor všech, vyhlásili nejplatnější hráčkou mistrovství. "Kdybych neměla lidi kolem, kteří střílí a brání, nikdy bych tu cenu nevyhrála. Je to ocenění pro celý tým," vyzdvihla zbylých 11 žen.

Kruh se uzavřel. Medailová pouť však končit nemusí.