„Ocenění nepatří jen mně, ale celému našemu trenérskému štábu, který děti nenechal padnout ani v té největší krizi,“ děkoval parťákům Houška. Bývalý dlouholetý kapitán Válečníků, trojnásobný český vicemistr a exreprezentant trénuje v Děčíně děti a mládež. V dobách lockdownů se cvičilo i na jeho zahradě.
„Improvizace to byla velká, nikdo nevěděl, co bude. Všechno se odvíjelo od toho, co nám dovolí vláda a sportovní agentura,“ líčí. Mohlo se trénovat jen po skupinkách. „Svou zahradu jsem používal často, protože mám basketbalový kurt, malý fotbálek, bazén. Různě jsem tam točil děti, běhaly i kopečky. Takže zahrada je teď dost ošoupaná,“ směje se.
Stařec na chmelu Houška: Děti chtějí trénovat v rouškách, ale je to šílenost |
Nadšení malých sportovců mu to vynahradilo. „Moc mě to těšilo, a ještě víc to, že kluci vůbec nechtěli jít domů. V tu chvíli to pro mě bylo to nejcennější,“ tvrdí. „Zdaleka jsem takto nefungoval sám, ale také celý náš basketbalový klub. Nakonec jsme vymýšleli akce pro celý Děčín. Udělali jsme různé stezky s fyzickými i vědomostními úkoly, měli aplikace na kešky a spoustu dalších věcí.“
Hráčskou kariéru Houšky provázela těžká zranění, po úrazu hlavy při zápase v Pardubicích mu dokonce šlo o život a pak hrál s helmou á la Petr Čech. Nikdy se však nevzdal. A to platí i teď v roli trenéra.
Basketbalová federace nominovala i Terezu Novákovou, která vedla s Houškou jeden z nejúspěšnějších webinářů po covidové pauze.
Trenéři z různých sportů se sešli v pražském klubu Lávka a sledovali divadelní představení Čtyři dohody Jaroslava Duška. Anketa nahradila tradiční vyhlášení Trenéra roku. „Trenéři makali víc než za normálních okolností, protože dělat online tělocvik a trénovat je láce,“ řekl Zdeněk Haník, předseda České trenérské akademie. „Obětavě s touto situací bojovali i v době, kdy už byly otevřené obchoďáky, ale děti přitom nemohly sportovat.“
