„Abych pravdu řekl, když jsem ho viděl v tom Jindřicháči, nevěřil jsem, že je ještě schopný hrát tak dobrý basket. O to víc si tohle užívám. Lukášovi se daří a Děčín snad postoupí do finále,“ věří Feštr starší před čtvrteční semifinálovou bitvou číslo sedm v Brně.
Brno na rozhodující bitvu přišlo o domácí halu. Ostuda, zlobí se fanoušci |
V úterý sledoval, jak Děčín za stavu 2:3 na zápasy ve své hale bez mrknutí oka odvrátil vyřazení, Moravany složil 82:55. „Přišlo mi, že se na to úplně vykašlali. Jestli jsou si tak pevní v kramflecích, že to doma vyhrají... Ale sedmý zápas je sedmý zápas, věřím, že Děčín tam svoje zkušenosti. Určitě má víc hráčů, kteří už tyhle těžké bitvy hráli,“ sází na Válečníky. „Jsem přesvědčený o tom, že půjdou do finále. A třeba i v něm něco urvou!“
Kariéru třicátníka Lukáše Feštra paradoxně prodloužilo neštěstí A. J Waltona. Válečníci hledali za vážně zraněného lídra rychlou náhradu a vzpomněli si na hráče, prověřené ho už z angažmá v klubu v letech 2017-2020.
„Přišel místo Waltona, ale asi nikdo nepočítal s tím, že ho úplně nahradí, oba to hrají trochu jinak. Lukáš si tady svoje odvede, byly zápasy, kdy byl u rozhodujících chvil. Je vidět, že ho to začalo zase bavit, má do toho chuť.“
Děčín ve stylu Rockyho. Grepl před bitvou o vše: Budeme dřít, dokud neumřeme! |
Jaký rozdíl proti trápení v Jindřichově Hradci. „Já tam na ty zápasy ani nechodil, byla to tragédie. Pět individualit na hřišti. Tady je to úplně jiný basket, hraje se týmově, v tom je síla Děčína,“ líbí se Feštrovi staršímu.
Nadchla ho i atmosféra v Maroldovce. „Je úžasná, kouzlo té haly je ten sevřený prostor. Třeba v Opavě to nikdy takové nebude, i když přijde víc lidí. Maroldovka je super hala na basket, hlediště blízko hřiště, bezprostřední kontakty. I tisícovka diváků tady udělá peklo.“
Jako hráč byl Feštr starší spojený hlavně s Ústím, kde později působil i v roli trenéra. Zatímco on byl takřka dvoumetrový tank – pivot, syn je rozehrávač a s výškou 185 centimetrů mezi basketbalisty spíš prcek.
Lukáš Feštr z Děčína u míče v zápase s Brnem
„Bohužel tu výšku po mně moc nemá, ale ta jeho ruka, i když je levák, tam něco podědil,“ mrkne potomek šlechtického rodu Schliků, který na Jičínsku vlastní třeba Prachovské skály, les či rybník a bydlí na zámku ve Vokšicích.
I když mu spravování rozsáhlého majetku zabere hodně času, syna jezdí podporovat pravidelně. „Někdo odpoledne zahradničí, já to musím dohnat o víkendu. Mám z toho radost, basket mě baví. Podívám se na dobrý zápas, podpořím kluka. Tak snad to dotáhne k medaili!“
Jedno stříbro už Lukáš Feštr s Děčínem slavil, podíl na další medaili by třeba mohl znovu o nějaký čas odložit jeho odchod do basketbalové penze.
