Výběr kouče Quina Snydera pustoší marodka i kolísavá forma hvězd. I proto se Krejčímu v novém roce otevřela unikátní možnost, jak znovu potvrdit, že si v prestižní lize své místo a výraznější prostor zaslouží.
V základní pětce naskočil už 5. ledna proti LA Clippers, od té doby z ní nevypadl a během desíti zápasů předvedl v průměru 12 bodů, 2,6 doskoku a 3,8 asistence.
Tak produktivní časy v NBA nepamatuje.
A dala by se taková příznivá konstelace podtrhnout jinak (nebo snad ještě lépe) než zápasem s vylepšeným střeleckým kariérním maximem?
Krejčí si vylepšil maximum v NBA, jeho 20 bodů však Atlantě nestačilo |
Sobotní večer patřil Krejčímu, smutnému hrdinovi.
S 20 body se stal nejlepším střelcem týmu, trefil šest trojek (nyní jich má v NBA 105), k tomu přidal sedm asistencí, jenže Atlanta zase padla. A krutě. 94:117.
Utkání navíc český reprezentant odehrál s nachlazením a po zápase chraplavým hlasem zvídavým americkým reportérům líčil: „Poslední dva dny se necítím nejlíp, zdálo se mi, že na mě leze i horečka. Jenže nám chybí spousta kluků...“
Kobe Bufkin, De’Andre Hunter, Jalen Johnson, Zaccharie Risacher, Cody Zeller, všichni mimo. A k tomu ta nestálá forma klíčových hráčů.
Trae Young si v sobotu po 202 zápasech nepřipsal aspoň pět asistencí, zaznamenal 11 ztrát a některé fanoušky už vytáčí i pravidelně ležérní obranou. Vyhlášený pracant Dyson Daniels se proti Torontu blýskl pěti zisky, ale na vše sám nestačí.
Střídavě oblačno bývá i u Bogdana Bogdanoviče, zatímco ve čtvrtek nasázel Raptors 23 bodů, v posledním utkání se zmohl jen na čtyři.
Ostatně už po středečním zápase s Detroit Pistons se ke Krejčímu, který drží stabilnější výkonnost, snesla otázka, jestli pro Bogdanoviče nemá nějakou radu, jak docílit obdobné pohody.
Jediný Čech v NBA odvětil s úsměvem: „Víte, když se na startu sezony nedařilo mně, trénovali jsme spolu. Právě on mi hodně pomohl získat zpátky sebevědomí. Nemějte o něj obavy, je skvělým střelcem a dokáže znovu najít rytmus stejně, jako se to povedlo mně.“
Nicméně Krejčího vzestup formy zůstává pro novináře, kteří pokrývají dění u Hawks, zajímavým tématem.
Přece jen, český basketbalista, aktuálně hrající na pozici forvarda, se zkraje sezony zranil a po návratu dlouho hledal rytmus, na palubovce trávil spíše menší porce času, a když konečně dostal větší příležitost, na rozdíl od lednových mačů nevynikal.
„Přesto jsem dále tvrdě pracoval, věřil tomu, co dělám. Věděl jsem, že dokážu střílet lépe, někdy se to muselo zlomit,“ popisoval po zápase s Detroitem.
V sobotu po dalším dotazu na střeleckou pohodu své myšlenky dále rozvinul: „Důležité bylo, abych se tím nenechal ovlivnit. Musel jsem dále střílet, snažit se o získání sebevědomí. Teď se samozřejmě cítím jistější, ale to neznamená, že v horších chvílích bych si nevěřil, naopak.“
Také jeho kondiční kouč Michal Miřejovský o něm v prosinci pro iDNES.cz vykládal: „Vítek je obdivuhodný, je mu čtyřiadvacet a potkalo ho už tolik zranění, že to mnozí nezažijí za celou kariéru. Fakt, že se tím nikdy nenechal zlomit, je obdivuhodný.“
Nyní musí Krejčí doufat, že se zvednou i Hawks. Tým, který si před sezonou vytyčil cíl v podobě přímého postupu do play off, je nyní na Východě devátý a o účast v konferenčním čtvrtfinále by tedy musel zabojovat ještě v play in zápasech.