„Hrozně se těším,“ neskrývá nadšení 193 centimetrů vysoká hráčka, zatímco sedí v hotelovém lobby, kde prochází i hvězdné reprezentantky dalších účastnických zemí.
„Moje první zkušenost a hned mistrovství světa! Kdyby mi někdo řekl minulý rok, že tady budu, jen bych se usmála. Víc jsem si věřila i na výhru v loterii.“
Zdraví ji zkomplikovalo také uplynulou sezonu, kdy za USK Praha začala naskakovat až ve druhé polovině ročníku. A když viděla nominaci na první červnový reprezentační kemp, na němž už chyběly Emma Čechová, Julia Reisingerová i další pivotky, všimla si: Jsou tam hráčky z univerzitního týmu.
„V hlavě mi problesklo: Mají tam další pivotky. Už tehdy jsem byla zvědavá, jak trenéři situaci nakonec vyřeší. Upřímně mě však nenapadlo, že by oslovili mě.“
Kdy se vám ozvali?
Pan asistent Treml mi zavolal během období státnic. (Koucká studovala fyzioterapii na ČVUT.) Zavolal mi dva dny před praktickými, po kterých jsem měla ještě teoretickou část. Cítila jsem, že v tu chvíli už hodně pracoval stres, měla jsem plnou hlavu školy.
Jak jste na nabídku reagovala?
Jenom jsem všechno odkývala. Dobrý. V pohodě! Asi dva týdny po státnicích jsem si uvědomila, do čeho jdu. Na co jsem vlastně kývla. Krátce nato už jsem se na kempu v Praze zapojila do tréninkového procesu.
Žádné emoce hned po telefonátu se nedostavily?
Vůbec. Položila jsem telefon a šla jsem se učit. Vytvořila jsem si okna, kdy jsem měla telefon zapnutý, jinak jsem nastavila režim nerušit.
Takže Petr Treml měl štěstí, že se dovolal.
Jo! Moc dalších možností během dne neměl. Během přestávek od učení jsem raději chodila ven, případně na jídlo. Naštěstí se ozval takhle přesně. (smích)
Co byste si přála, aby vám tato zkušenost přinesla?
Doufám, že mistrovství bude odrazový můstek. I v klubové kariéře. Ale uvidíme, jak se mi bude dařit. V přípravných zápasech jsem dostala víc prostoru i kvůli tomu, že Alena (Hanušová) ještě není stoprocentně zdravá.
Ptáčková před šampionátem: Tvář týmu je lepší. A Joklová v přípravě? Nic nevypustí |
Jaké jsou první dny v Berlíně?
Rozkoukávám se. Jsem jako v Jiříkově vidění. Kolem mě chodí tolik známých hráček... Úplně jiný svět. Baví mě sledovat na hotelu i v halách různé kulturní rozdíly, jak se liší návyky ostatních. Taky jsem ráda, že potkávám současné i bývalé hráčky z USK. Pozdravíme se, pokecáme, dáme kafe. I tak jsem trošku nervózní.
Pomáhá vám, že podobné pocity prožívá i další mladá pivotka Kateřina Kalná?
Určitě, je fajn, že jsme dvě. Akorát Kača je ta mladší, takže má i nějaké další povinnosti. (smích) Ale hodně si pomáháme a podporujeme se.
Natálie Koucká a Kateřina Kalná před galavečerem Basketbalista roku v Mariánských Lázních.
A co zkušenější spoluhráčky?
Hodně nás uklidňují. Třeba Jula Pospíšilová, Peca (Petra Holešínská) s Natkou (Stoupalovou) i další holky. Od všech máme podporu. Alena Hanušová je pro mě taková mentorka, i když s Koreou nehrála, radila nám jako divačka.
Jste nejvyšší hráčkou českého týmu. Vyhlížíte střetnutí se světovou špičkou pod košem?
Už jsem potkala Čang C’jü (čínská pivotka s 223 cm), cítila jsem se hodně malá. Viděla jsem i další Číňanky, takže vím, že konfrontace bude těžká. Pořád však věřím, že mám i nějaké dispozice k tomu překvapit.
Češky se naladily na MS. I s Joklovou v sestavě porazily v generálce Korejky |
Kdo všechno vám přijede do Berlína fandit?
Rodina, pár známých. I moji kamarádi si rozhodli udělat jednodenní výlet.
Takže budete mít kotel.
Svůj fanklub! Ale ne, očekávám okolo deseti lidí. Spíše to bude takový klubík. Moc se těším. Všichni mě podporovali i během mládežnických let. Říkají mi, že do třetice všeho dobrého to vyšlo.
Vnímáte to jako zadostiučinění poté, co vám v mládeži smolně unikly dvě akce, ke kterým jste měla blízko?
Určitě je toto mistrovství odměna. Poprvé jsem chyběla kvůli zdraví, podruhé to zabolelo víc. Nečekala jsem, že mě pan Pruša na dvacítky do Litvy nevezme.
