"Celý sport je o hlavě, platí to i v basketbalu. Všechny hráčky jsou zkušené a když si budou věřit, ukáže se to," svěřuje se osmapadesátiletá odbornice se svým hlavním úkolem. Co ještě prohlásila na středeční tiskové konferenci po své zápasové premiéře - prohře 71:78 s Jekatěrinburgem?
O svém rozhodnutí převzít tým USK Praha:
"Zvítězilo to, že jsem se chtěla vrátit do Euroligy. A samozřejmě převážila i nostalgie. Je to sice hodně let, ale tuto halu na Folimance jsem otevírala s týmem Slavia VŠ Praha."
Jak vypadaly poslední dny na USK:
"Bylo to strašně hektické. Na první trénink jsem se jen dívala a vedl ho pan asistent Kára. Před druhým tréninkem asistent přišel, že se své funkce vzdává. To byla další ztráta. A ještě jsem musela myslet, co udělat proti Jekatěrinburgu."
O změnách v práci s týmem:
"Je toho samozřejmě hodně. Celá má práce je postavená na důvěře hráč - trenér. Doufám, že se to podaří a že budeme spolupracovat jako jeden tým."
O případných příchodech nových hráček:
"Ty hráčky, které tu mám, jsou zkušené, inteligentní, dá se s nimi pracovat. Za to jsem ráda. Posily? Není můj styl přivést si hráče, když začala soutěž. Vůči těm, které tu jsou, je to tak fér. Snažím se pracovat s tím, co mám. Ale mít takhle úzký kádr je riskantní."
O volbě nového asistenta po konci Stanislava Káry:
"Je to problém, musíme to řešit. Chybí mi pomoc. Byla bych ráda, kdyby vedle mě seděl někdo mladý, kdo se naučí. Byl by to pro klub do budoucna přínos. Vždycky to tak bylo, že se ti mladí asistenti stali hlavními trenéry. Někteří jsou jimi dodnes a jsou úspěšní."
Proč české hráčky Eva Vítečková a Kateřina Elhotová působí na hřišti unaveně:
"Vím, čeho jsou schopné. Myslím si, že jsou unavené, hlava je unavená. Po olympiádě naskočily strašně brzo do přípravy. Je to na nich vidět. Tohle nemám ráda. Američanky to dělají taky, ale ony jsou na to zvyklé. Musí se to někdy projevit. U těch hráček mi chybí energie, Evža Vítečková je taková už dlouho. Ona je utahaná totálně. Kačka Elhotová je úplně dole, snad se z toho dostaneme. Ona je přitom člověk, který dává zázračné koše, který tým strhne. Zdá se mi ale, že to fyzicky není ono. Budeme na tom pracovat."
Zda se do týmu USK nedostavila také únava z role favorita:
"Pokud jsou to dobří sportovci, nemělo by to tak být. Já nikdy unavená z vítězství nebyla. Pro výhry to přece děláme. Chceme toho, kdo proti nám stojí, ničit. Tým se prostě potřebuje dát dohromady. Aby všechny tahaly společně za ten pověstný provaz."
O čtyřzápasové sérii venkovních zápasů v Eurolize:
"To je strašné. Když jsem viděla ten los, řekla jsem si, že to ruším. Bála jsem se, že by to mohlo být 0-7 a kdekdo by si řekl, proč jsem vlastně chodila, vždyť z toho nic není. Ale to, co jsme ztratili doma se Salamankou, musíme někde najít. Po Novém roce máme čtyři zápasy doma, to může být výhoda. Mohla by se ukázat práce, kterou odvedu na tréninku. Chceme aspoň jedno vítězství, jsou to ale všechno vyrovnaní, těžcí soupeři."
