Premiérový start samostatného Česka na světovém šampionátu pro každého z kádru znamenal sportovní vrchol kariéry. Křížův příběh je ovšem až dojemný. Když mu v ligovém duelu praskla Achillova šlacha, ještě večer mířil na operační sál. Ale přesvědčil se, že o Čínu nepřijde.
Porážka bez výčitek. Basketbalisté na úvod MS podlehli USA o 21 bodů |
„Nemluvil bych o zázraku, i když to tak spousta lidí vidí; stalo se mi to 12. května,“ vyprávěl s denním odstupem po duelu proti obhájcům zlata (67:88). „Tady to na mě nejvíc dopadlo při hymnách. Neskutečný pocit, zadostiučinění. Když si člověk něco vysní a jde si za tím, je velká šance, že to dokáže.“
Recept je namíchán z ochoty krátkodobě obětovat úplně všechno. Ze všeobecné podpory, z tolerance nejbližších, jimž Kříž neustále děkuje. A také z dřiny pod profesionálním vedením.
„Měli jsme s manželkou koupenou svatební cestu z loňska, na kterou jsem nemohl odletět; pořád jsem měl fixaci na noze a nebylo by to, myslím, to pravé ořechové. Od 1. června jsem začal makat na tom, abych to zvládnul,“ říká nymburský dlouhán. „Začal koloběh jezdění po všech možných metodách a fyzická příprava s Michalem Miřejovským. Sestavil skvělý plán.“
Kondiční kouč národního týmu a Kříž se opravdu sblížili. „Mířa je strašně hodný člověk,“ oceňuje Kříž. „Podporoval mě svým optimismem, svojí chutí do práce. Za poslední tři měsíce si nepamatuju den, kdy bychom nebyli v kontaktu. Spolu jsme trávili nejvíc času.“
Kříž zvládl naskočit už do příprav - a pak TO v Šanghaji přišlo. Zápas proti USA na vrcholné scéně, nesplněný sen mnoha a mnoha českých basketbalových generací. Kříž ho s jedenáctkou kamarádů zažil. A nezapomene.
„Když jsem šel na hřiště, bleskly mi hlavou všechny myšlenky. Že jsem to dokázal, že nastupuju do zápasu mistrovství světa,“ uvedl. „Přehnaný respekt ani strach tam nebyly, radost určitě jo. Ale jakmile se hodil míč do hry, přistupoval jsem k tomu jako k jakémukoli jinému utkání.“
Češi to zvládli se ctí, teď přichází klíčový duel skupiny E proti Japonsku (úterý 10.30 českého času). Kříž bude zase potřeba, třeba díky svým defenzivním kvalitám.
„Začíná nám boj o šanci postoupit,“ souhlasí. „Japonci mají silný tým, ale pokud budeme předvádět výkony jako v generálce s Litvou a teď proti Americe, zvítězit bychom měli. Uděláme pro to maximum. Premiéru jsme tady zvládli se ctí, s velkou bojovností, i když spousta lidí očekávala debakl. To jsme nedovolili, což nám určitě může pomoci do dalších zápasů. První metou je právě Japonsko.“
