Rodák ze státu Illinois získal české občanství v roce 2015. Reprezentaci dodává to, co před ním tým neměl: klidného, opravdu americky sebevědomého kanonýra.
Historický triumf. Basketbalisté udolali Japonce, na MS hrají o postup |
„On je úžasný střelec,“ popisuje Jaromír Bohačík, který stejně jako Blake Schilb nastřílel Japoncům 22 bodů; jejich příspěvky byly klíčové pro výhru 89:76.
„Někdy to vypadá, že čím těžší střely má, tím vyšší procento úspěšnosti přijde. Je to možná ošklivé říct, ale my od něj neznáme nic jiného, opravdu ne. Těžké střely prostě dává. Dneska bylo otázkou jen to, kolik jich bude.“
Bohačík si připsal čtyři proměněné trojky z celkem deseti pokusů. Schilbova bilance: šest ze sedmi! To je na velké mezinárodní scéně mimořádná věc.
Schilb má k Česku velmi srdečné, upřímné pouto, s manželkou Barborou vychovávají čtyři děti. I proto s nadšením v očích líčil: „Tohle je velký den pro český basketbal, pro nás všechny.“
A nejen kvůli tomu, že se země dočkala prvního vítězství na světovém šampionátu od rozdělení federace. Podobně cenným poznatkem bylo, že Schilb kromě parádní mušky - na což jsou všichni tak nějak zvyklí - dokáže také českou hru režírovat.
Když si Tomáš Satoranský, ždímaný do poslední kapky potu dotěrnými japonskými hlídači, už nutně potřeboval odpočinout, ukázal kouč Ronen Ginzburg právě na Schilba. Dokonce i se Satoranským na hřišti v určitých momentech udával tempo on.
Satoranský: Mně to Japonci otrávili, ale máme výhru!   |
„Ani pro Satyho není dobré, aby hrál 35 minut jako dneska. Hodně soupeřů se na něj zaměřuje, vyvíjí na něj mimořádný tlak,“ vysvětloval Ginzburg. „A my máme hráče, co mu můžou s režií hry pomoci. Musíme vědět, že když přijde taková míra pozornosti od protivníka, můžeme ho dát na pozice dvě a tři, aby třeba mohl víc chodit do koncovky a nemusel to vždycky řídit.“
Izraelský trenér národního týmu by si v tomto směru Schilbovo zapojení klidně uměl představit i větší. „Asi někdy zapomíná, že mi brzo bude 36 let,“ zaculil se rodák z USA. „Ale vážně, jakkoli můžu pomoci, budu připravený se toho zhostit. Ať už na rozehrávce nebo se střílením trojek.“
Proti Japonsku splnil oba úkoly. „Dal jsem nějaké koše,“ říkal skromně. „První duel proti Americe jsem se cítil zvláštně, nejen kvůli síle soupeře. Dnes už jsme byli mentálně nastavení tak, že jsme je už porazili. Věděli jsme, že musíme vyhrát, tlak jsme zvládli.“
Znamená to dílčí splnění plánu. A teď vzhůru na Turecko - ve čtvrtek půjde o postup! „Myslím, že můžeme porazit i je. Dostat se ze skupiny je to hlavní, pak už se s USA až do finále nepotkáme,“ mrknul Schilb.
Něco podobného je samozřejmě stále jen v rovině dobráckého špičkování. Ale pokud bude ruka českého Američana i příště až roboticky přesná, šance na postup mezi nejlepší šestnáctku mistrovství světa výrazně vzrostou.
