„Je to pro mě obrovská změna. Pro můj život, pro mé okolí, protože úkoly a povinnosti, co má hlavní trenér, jsou hodně jiné než povinnosti asistenta,“ líčí Musil na startu svého prvního angažmá v roli hlavního trenéra v NBL.
Polák, Srb, Chorvat a dva Američané. Od doby, kdy se v roce 2021 Olomoucko přestěhovalo z Prostějova do olomoucké Čajkarény, nikdy nemělo českého hlavního kouče. Vyjma pár epizod, kdy po vyhazovu trenérů krátce tým vedli asistenti nebo bývalý sportovní manažer klubu Pekárek.
Musil, který u týmu figuroval jako asistent necelé dva roky, byl ovšem oficiálně jmenován do role hlavního kouče a tým povede minimálně do konce sezony.
Matěj Musil, trenér Olomoucka
„Nemám teď úplně stabilního asistenta. Máme sice spolupráci s BCM Olomouc, ale natrvalo nikoho nemám, což znamená, že mi stále zůstává i hodně těch asistentských povinností, takže je to teď hodně náročné,“ svěřuje se.
Jako hráč skončil Musil v extralize devatenáctiletých. Coby rodilý Olomoučan hrál v Prostějově, kde prošel všechny mládežnické extraligy. Kvůli zranění kolene však s vrcholovým basketem přestal a už od sedmnácti let trénuje. Od přípravek se přes mládežnické kategorie nakonec v minulé sezoně dostal do role asistenta trenéra Andyho Hipshera, jenž Olomoucko dovedl až k senzačnímu bronzu.
„Andy je skvělý člověk a obrovský profesionál. Bylo to pod ním sice hodně přísné a v tenzi, ale vždycky věděl, za čím jde, a udělal pro to všechno,“ vzpomíná Musil.
Jenže Hipsher po veleúspěšné sezoně vyslyšel vábení z rodných USA a jeho nástupce Jones příležitost na Hané neuchopil dobře.
„Myslím, že ve finále se mu asi nepodařilo najít ten správný systém jak pro tu soutěž, tak pro hráče, které měl,“ přemítá Musil nad důvody nezdaru.
Než tým převzal, mělo Olomoucko v NBL bilanci pěti výher a dvanácti proher. Musil odkoučoval už čtyři ligové zápasy. Bilance? Jedna prohra a tři výhry, včetně sobotního skalpu třetího Brna. Právě díky tomu jsou Olomoučané stále ve hře o postup do nadstavbové skupiny A1, kam se dostane osm nejlepších týmů.
Matt Jones domlouvá hráčům Olomoucka.
Právě postup do A1 – a vyhnutí se účasti v sekci poražených – byl předsezonní cíl klubu. Že je to po jarním bronzu málo? „Určitě se očekávaly velké věci, ale je jasné, že to tak snadné být nemohlo. Musíme k sobě být upřímní. Tým, který získal medaili, byl úplně jiný, včetně trenéra i hráčů. Základy jsme museli poskládat od znovu, tak jako každý rok, proto naše ambice musely být střízlivé,“ argumentuje nový trenér.
Vánoce? Basketbal!
Do konce základní části NBL zbývá odehrát poslední kolo. Deváté Olomoucko bude potřebovat jednak uspět na půdě druhých Pardubic, což je samo o sobě těžká výzva, a jednak musí přijít zaváhání osmé Ostravy na palubovce předposlední Slavie.
„Bohužel nám los teď moc nepřál, protože máme v posledních čtyřech kolech týmy z top čtverky soutěže, kdežto Ostrava hrála s týmy ze spodní poloviny tabulky. Nemáme to ve svých rukách, ale budeme bojovat,“ velí Musil před sobotním zápasem.
David Nejezchleb (9) z Nymburka pod tlakem olomouckých Jordana Oupoha (vlevo) a Dominika Žáka.
I přesto, že Olomouc nebyla v předchozích mačích favoritem, dokázala porazit kromě Brna i čtvrtý Děčín. „Cítím jistou změnu, že tým dostal nový impulz, a že možná jdeme dobrým směrem. Ale musíme si přiznat i to, že Děčín nebyl úplně v nejsilnější sestavě,“ podotýká trenér Olomoucka.
To ovšem není ani Musilova družina. Olomoucko stále hraje tři soutěže. Ve hře je i v Českém poháru, třebaže minulou středu prohrálo v prvním čtvrtfinálovém zápase právě s Pardubicemi 64:83, v odvetě tak nemá mnoho šancí. Do toho hrají Olomoučané ENBL, neoficiální evropskou soutěž, do níž se klub v létě přihlásil s vidinou atraktivních zápasů a konfrontace s evropskými týmy.
Jenže bývalý kouč Jones si právě na ENBL nejednou stěžoval. „Je náročné hrát tři zápasy týdně, docházejí nám síly,“ hlásil opakovaně.
„Bohužel, teď je to tak, že se musíme soustředit především na naši soutěž a máme nějaké zraněné a nemocné hráče. Nechci říct, že je nyní ENBL přítěž, ale je to zkrátka něco navíc. Jde o sedm osm zápasů navíc, proto jsme si to nastavili tak, že v této soutěži teď dáme prostor mladším hráčům,“ vysvětluje Musil.
Ve zbytku sezony jej nicméně čeká nelehká úloha. Udržet Olomoucko v klidných vodách a ideálně nastavit dlouhodobý směr. Zdá se, že doba, kdy klub stavěl výhradně na amerických trenérech a hráčích, se pomalu bude měnit.
„V momentě, kdy jsme si sedli s vedením, řekli jsme si, že jedna věc je tahle sezona, ale další věcí jsou následující roky. Musíme nastavit koncept, jenž tu bude nějakých pět šest let. Já bych byl rád, kdybychom šli touto koncepční cestou, nastavili si nějaká pravidla a hlavně začali víc stavět na českých hráčích,“ přeje si Musil.
Většina cizinců bere Olomoucko jako přestupní stanici k vyšší basketbalové úrovni, a tak není snadné všechny individuality ukočírovat.
Matěj Musil (vlevo) a Filip Koukol, trenérské duo BK Olomoucko
„Na začátku jsem měl promluvu k týmu. Řekli jsme si, že kdo se mnou má problém, ať mi to řekne a vše si vyříkáme. Chci to mít hodně nastavené na týmové komunikaci. Hráčům jsem řekl, že je to moje první podobná zkušenost, a že opravdu nevím všechno. Najednou na mně leží celý rozhodovací proces, to je nové. Řekl jsem, že bych byl rád, abychom si k sobě všichni vybudovali vzájemný respekt,“ popisuje Musil.
Nová kariérní výzva jej pochopitelně těší, ale musel kvůli ní oželet Vánoce. Že by mohl klub převzít, tak trochu tušil ještě před vyhozením Jonese. „Náznaky byly,“ říká. Definitivně se rozhodlo po prohře na USK Praha, tedy 20. prosince.
„Měl jsem vlastně jen jeden den na to něco vyřešit, protože pak byla vánoční pauza. S přítelkyní jsme si svátky moc neužili, protože jsem se od basketbalu nedokázal oprostit,“ uznává Musil.
Dokáže teď uhrát postup do A1?
